Narodila se do kulturně orientované a umělecky činné pražské rodiny. Od dětství se aktivně věnovala hudbě, tanci a divadlu. Zkušenost se snímky Andreje Tarkovského, Ingmara Bergmana, Federica Felliniho nebo Wima Wenderse ji ale nakonec dovedla k filmu. V roce 2005 zakončila studium filmové scenáristiky, dramaturgie a režie na FAMO. Její absolventský snímek Mikrosvěty získal několik cen na studentských filmových festivalech, byl oceněn i Cenou nadání Hlávkových. Ve studiu filmu i divadla následně pokračovala na FFUK. Filmovou a divadelní vědu absolvovala v roce 2013, ve stejném roce odmaturovala na pražské Konzervatoři Duncan Centre.
Od roku 2005 externě spolupracovala s Českou televizí. Jako pomocná režisérka a skriptka se podílela na vzniku řady dokumentárních filmů, jako režisérka a scenáristka krátce působila i v komerčním sektoru (TV Prima, 2012). Jako dramaturg a producent spolupracovala s filmovými festivaly v Česku (Festival dokumentárních filmů v Jihlavě, Festival francouzského filmu) a ve Francii (Aye Aye Film Festival, Cinéma du Réel, Cannes).
V roce 2013 nastoupila do Českého rozhlasu na místo kulturního redaktora se zaměřením na klasickou a alternativní hudbu. V lednu 2016 přijala nabídku podílet se na rozjezdu Kreativního HUBu, inovačního útvaru Českého rozhlasu. Do ledna 2017 působila tamtéž jako kreativní producent. Stála za realizací projektu Karel je King!, který prostřednictvím několika nových formátů, samostatného webového rozhraní i narozeninového eventu připomněl 700. výročí narození Karla IV. Projekt byl nominován na Křišťálovou lupu a poprvé v rozhlasové historii i na prestižní mezinárodní cenu Rose d´Or. Jako producentka se výrazně podílela také na pilotní podcastové sérii Českého rozhlasu, projektu Zhasni! pro Radio Wave.
Láska ke kultuře i sklon samostatně myslet a tvořit ji od ledna 2017 opět přivedly k výkonu novinářské profese. Na stanici Vltava tři roky působila jako kulturní publicista se zaměřením na literaturu. Do pořadu Mozaika přispívala především rozhovory s českými a zahraničními tvůrci a publicistickým zpracováním aktuálních literárních fenoménů a témat. Jako autorka a moderátorka se pravidelně podílela na vltavském kulturním magazínu ArtCafé, spolupracovala také na programové řadě Divadelních Reflexí. Čtyři roky následně jako dramaturg, autor a moderátor připravovala profilový rozhovor stanice, pořad Vizitka, do něhož zvala osobnosti ze všech oblastí kultury.
Miluje umění, život, své přátele a rodinu. Váží si všech přímých a nezáludných lidí, kteří se navzdory stavu věcí snaží vnášet pozitivní impulsy do kulturního, mediálního i veřejného prostoru.
Všechny články
-
Přírodní materiály nevyhledávám cíleně, nacházejí si mě samy, říká grafik Šimon Brejcha
Větvičky, kořeny, brouci, vážky či hadi. I jimi zabydluje své rozměrné grafické práce letošní laureát ceny Vladimíra Boudníka.
-
Pro Evu Kmentovou byla typická samostatnost a pracovitost, říká Polana Bregantová
Materiál, ze kterého Eva Kmentová a Olbram Zoubek tvořili sochy, sloužil malé Polaně Bregantové ke hře. Dnes se o pozůstalost rodičů stará v rámci nadačního fondu.
-
Jako první jsme digitalizovali románský Sedlecký antifonář, říká knihovník Adolf Knoll
„Vyrůstal jsem v technickém prostředí, jsem letecký modelář, zajímaly mě jazyky a literatura,“ vzpomíná Adolf Knoll. V Bukurešti studoval rumunštinu a francouzštinu.
-
Některé věci bych nikdy nedokázala říct nahlas, říká herečka Irena Kristeková
Nejen o bolesti, odpuštění a tvrdé práci na sobě vyprávěla i ve vltavské Vizitce. Mluvila i o cestě k divadlu nebo o spolupráci s Dianou Šoltýsovou a Jakubem Špalkem.
-
Po škole mi chyběli přátelé, a tak jsem si jich pár utkala, říká výtvarnice Zdena Šafka
Ovlivnili ji impresionisti, ale taky Václav Boštík i věcný David Hockney. Malba jí pomáhala vyrovnat se s neradostnými okamžiky, na UMPRUM vystudovala textilní tvorbu.
-
Jezdil jsem stopem, spal na nádraží a hltal renesanční malbu, říká malíř Jiří Štourač
Když v 80. letech opustil u břehu Jaderského moře skupinu, s níž vyrazil na drahý zájezd do Itálie, průvodkyně si myslela, že chce emigrovat. Na AVU tehdy studoval malbu.
-
Neměl jsem ambici popsat holocaust, ale napsat existenciální román. Byla to fuška, říká Eli Beneš
O tom, že napíše román, ve kterém by pohlédl do tváře holocaustu, přemýšlel už jako kluk. Pak se ale začal věnovat muzice a studovat českou a anglickou literaturu.
-
Nefotím nic, co mám rád. Když jsem začínal, nablízku mi byla architektura, říká Jaroslav Beneš
Jako student střední školy bydlel Jaroslav Beneš na internátu v klášteře v Plasích. Když se rozhodl, že se bude venovat fotografování, padla volba na architekturu.
-
Poezie je jazykem doby. Stojí trochu stranou, proto může být stále čerstvá, říká básník Jakub Řehák
Za sbírku Past na Brigitu dostal básník Jakub Řehák krátce po třicítce Magnesii Literu. Své texty od roku 2007 shrnul do knihy Poezie ve věku vnějškovosti.
-
Jazyk mě fascinoval odmala, jako překladatelku mě zajímá psychologie postav, říká Lenka Sobotová
V dělnické čtvrti Glasgow se v knize Shuggie Bain mluví sprostě jako nikde jinde. Řadu termínů překladatelka Lenka Sobotová rozklíčovala díky manuálu od Douglase Stuarta.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 2
- 3
- 4
- 5
- 6
- …
- následující ›
- poslední »