Přírodní materiály nevyhledávám cíleně, nacházejí si mě samy, říká grafik Šimon Brejcha
Větvičky, kořeny, brouci, vážky či hadi. I jimi zabydluje své rozměrné grafické práce letošní laureát ceny Vladimíra Boudníka. „Jestliže Boudník rád pracoval s nalezenými materiály průmyslového odpadu, které fyzicky otiskoval do plechových desek, mě zajímají pomíjivé, rozpadající se entity. Tu pomíjivost chci zakonzervovat“, vysvětluje. Za tímto cílem postupně ovládl všechny tradiční techniky, sám pak vynalezl několik dalších.
Kde se v něm vzal sklon k experimentu? Jak jeho grafiky vznikají? A proč je dnes nesmysl používat grafiku jako reprodukční techniku? I o tom s Markétou Kaňkovou mluvil ve Vizitce.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Když máma spala. Strhující autobiografický deník patnáctileté Beatrice Landovské
-
Robert Harris: Otčina. Krimi příběh z alternativní historie, v níž válku vyhrálo Německo
-
Jakob Wassermann: Kryštof Kolumbus – Don Quijote oceánu
-
Josef Uher: Albína. O křehkém přechodu mezi dětstvím a dospíváním na venkově počátku 20. století
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
