Studium animace je pro kreslení komiksu nejlepší základ, říká Karel Osoha. Nejpyšnější je prozatím na sešity Prašiny

Kresba Karla Osohy: Prašina|foto:Karel Osoha, Výroční komiksové ceny Muriel 2022

Komiks jej zajímal odmala. Přispíval do různých sborníků, autorsky na sebe upozornil webovým komiksem Pleach, jakousi parodií japonských akčních příběhů. Souběžně s kreslením příběhů studoval na UMPRUM v Ateliéru televizní a filmové grafiky animaci. Školu dostudoval v roce 2018 a volbu oboru dodnes vnímá jako dobré rozhodnutí. „Občas vídám, že se zájemci o kreslení komiksu uchylují ke studiu ilustrace, ale to je podle mě trochu chyba,“ míní. „Animace má s komiksem společné vyprávění příběhů a to, že jako výtvarník na nich můžu odvést velké množství práce. Jak vypadá jeden obrázek, pro mě v ději není tak podstatné, mě spíš zajímá celá sekvence. Animace je zkrátka pro rozvoj komiksu nejlepší možný obor.“

Akční komiks se stává trendem

Ve Vizitce poodhalil praktickou stránku práce na komiksech – jak skicuje, co překresluje digitálně, kolik času mu zabere práce s prosvětlovákem. Jeden zhruba dvacetistránkový sešit sedmidílné série Prašina: Křídový panáček, oceněné letos cenou Muriel za nejlepší kresbu, mu trval zhruba dva měsíce. Jak ale ve Vizitce řekl, výslednou podobou postav je schopen se trápit ještě dlouho po odevzdání, ostatně i proto žádnou ze svých knih po vydání nečetl. Odborná porota cen Muriel je ale jiného názoru, podle ní jsou tyto sešity prozatím to nejlepší, co Karel Osoha vytvořil. I sám autor je ale nakonec na Křídového panáčky pyšný, na kresbách si prý dával nesmírně záležet, což ovšem zase zapříčinilo pozdější odevzdání práce.

Čtěte také

Komiksové ceny Muriel 2022 znají své vítěze. Žádný z favoritů neodešel s prázdnou

Karel Osoha v rozhovoru mluvil i o spolupráce s Pavlem Kosatíkem na komiksu Češi 1948: Jak se KSČ chopila moci, kde jej potešila a do další tvorby povzbudila možnost vymyslet si část dějové linie s dětským klubem. Tehdy –  před sedmi lety – to bylo naposledy, kdy do komiksu zasáhl i coby scenárista: vzhledem k množtsví výtvarné práce nemá aktuálně na vlastní texty čas. Rád by to ale napravil. Na příkladu trilogie Návrat krále Šumavy pak zase ukázal, jak se do tuzemského komiksu vkrádá někdejší japonský trend akčnosti, který vytlačuje klasický dialogický příběh typu Rychlých šípů. Dodal ale, že v Prašině si s autorským týmem dával pozor, aby čtenáře o text neochudili a drželi ho v napětí dalšího děje.