Narodila se do kulturně orientované a umělecky činné pražské rodiny. Od dětství se aktivně věnovala hudbě, tanci a divadlu. Zkušenost se snímky Andreje Tarkovského, Ingmara Bergmana, Federica Felliniho nebo Wima Wenderse ji ale nakonec dovedla k filmu. V roce 2005 zakončila studium filmové scenáristiky, dramaturgie a režie na FAMO. Její absolventský snímek Mikrosvěty získal několik cen na studentských filmových festivalech, byl oceněn i Cenou nadání Hlávkových. Ve studiu filmu i divadla následně pokračovala na FFUK. Filmovou a divadelní vědu absolvovala v roce 2013, ve stejném roce odmaturovala na pražské Konzervatoři Duncan Centre.
Od roku 2005 externě spolupracovala s Českou televizí. Jako pomocná režisérka a skriptka se podílela na vzniku řady dokumentárních filmů, jako režisérka a scenáristka krátce působila i v komerčním sektoru (TV Prima, 2012). Jako dramaturg a producent spolupracovala s filmovými festivaly v Česku (Festival dokumentárních filmů v Jihlavě, Festival francouzského filmu) a ve Francii (Aye Aye Film Festival, Cinéma du Réel, Cannes).
V roce 2013 nastoupila do Českého rozhlasu na místo kulturního redaktora se zaměřením na klasickou a alternativní hudbu. V lednu 2016 přijala nabídku podílet se na rozjezdu Kreativního HUBu, inovačního útvaru Českého rozhlasu. Do ledna 2017 působila tamtéž jako kreativní producent. Stála za realizací projektu Karel je King!, který prostřednictvím několika nových formátů, samostatného webového rozhraní i narozeninového eventu připomněl 700. výročí narození Karla IV. Projekt byl nominován na Křišťálovou lupu a poprvé v rozhlasové historii i na prestižní mezinárodní cenu Rose d´Or. Jako producentka se výrazně podílela také na pilotní podcastové sérii Českého rozhlasu, projektu Zhasni! pro Radio Wave.
Láska ke kultuře i sklon samostatně myslet a tvořit ji od ledna 2017 opět přivedly k výkonu novinářské profese. Na stanici Vltava tři roky působila jako kulturní publicista se zaměřením na literaturu. Do pořadu Mozaika přispívala především rozhovory s českými a zahraničními tvůrci a publicistickým zpracováním aktuálních literárních fenoménů a témat. Jako autorka a moderátorka se pravidelně podílela na vltavském kulturním magazínu ArtCafé, spolupracovala také na programové řadě Divadelních Reflexí. Čtyři roky následně jako dramaturg, autor a moderátor připravovala profilový rozhovor stanice, pořad Vizitka, do něhož zvala osobnosti ze všech oblastí kultury.
Miluje umění, život, své přátele a rodinu. Váží si všech přímých a nezáludných lidí, kteří se navzdory stavu věcí snaží vnášet pozitivní impulsy do kulturního, mediálního i veřejného prostoru.
Všechny články
-
Od dětství miluji barvy, zachycuji jejich energii, říká malířka Kateřina Štenclová
Občas se jí v tramvaji podaří omylem vyfotit kus nohy. Nepovedený snímek se stává základem obrazu; často výrazně barevného, vždy abstraktního, zachycujícího prostor i čas.
-
Vzdorovat smrtelnosti poezií je čiré bláznovství, ale nic jiného mi nezbylo, říká Miloš Doležal
Jako o krajině solitérů a melancholie mluví básník Miloš Doležal o rodné Vysočině. Bytostně spojený je s ní i farář Toufar, jehož osudy mapoval vltavský host detailně.
-
Potřebuju tvořit prostor, ve kterém se cítím bezpečně, říká scénograf Marek Cpin
Vyrůstal na Kráse nesmírné, od studií na JAMU spolupracuje s režisérem Janem Mikuláškem a mezi své zásadní scény řadí Husu na provázku a léblovské Divadlo Na Zábradlí.
-
Možnost hýbat se je dar, po narození dětí si tanec užívám ještě víc, říká Martina Hajdyla Lacová
Nominaci na Cenu Thálie i úspěch v rámci České taneční platformy za výkon v inscenaci Soft Spot má Martina Hajdyla Lacová, výrazná tvář současného pohybového divadla.
-
Nemám potřebu posílat do světa další artefakty, mám ráda umění formou výzkumu, říká Barbora Klímová
Na stáži v Belgii si uvědomila, že nechce být součástí světa, v němž umělci neustále tvoří nová díla a soutěží o pozornost soukromých galerií.
-
Mám rád nabroušené autory, říká režisér Petr Mančal
Formovala ho nespoutanost Filipa Topola, miluje obrazy Hieronyma Bosche a v dospívání závodně běhal. Divadlo pro něj dlouho představovalo cosi umělého.
-
Nectili jsme tradici, fotka pro nás byla zábava, vzpomíná Miro Švolík na vznik slovenské nové vlny
Jak se připravoval na přechod z analogu na digitál? Jakou roli měla v jeho hravé tvorbě vysokoškolská kolej? Ve Vizitce se Miro Švolíka ptala Markéta Kaňková.
-
Komiks Zen žen kreslím pět hodin. Teď mívám scénář, dřív jsem těžila ze sebe, říká Lela Geislerová
Je nejstarší ze tří sester. Zpívala v hiphopových kapelách a věnovala se graffiti, k herectví ji to – na rozdíl od Ester a Ani – netáhlo. Snad i proto se našla v kreslení.
-
Opice, kostry, staré mapy. Něco tak kuriózního si sběratel nemůže dovolit, říká Lenka Lindaurová
Sbírka lékaře a cestovatele Oldřicha Uttendorfského, z níž letos na jaře připravila výstavu pro pražskou galerii Kvalitář, pro ni byla zjevením.
-
V Manželce publikovaného básníka si dovoluji diváka zaskočit, říká herečka Pavlína Štorková
Nejlepší herecký výkon loňského roku podala podle kritiky Pavlína Štorková v monodramatu Studia Hrdinů Žena publikovaného básníka, ve kterém hraje básnířku Sylvii Plath.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 4
- 5
- 6
- 7
- 8
- …
- následující ›
- poslední »