Nemám potřebu posílat do světa další artefakty, vyhovuje mi umění formou výzkumu nebo dokumentu, říká výtvarnice Barbora Klímová
Na stáži v Belgii si uvědomila, že nechce být součástí světa, v němž umělci neustále tvoří nová díla a soutěží o pozornost soukromých galerií. Svou pozornost tak upřela na dokumentární mapování a rekonstrukci lidské paměti, motivů touhy a procesů stárnutí; roku 2006 pak za projekt reflektující happeningy ze 70. a 80. let získala Cenu Jindřicha Chalupeckého. Hostem Markéty Kaňkové byla brněnská intermediální umělkyně a vedoucí pedagožka Ateliéru environment Barbora Klímová.
Související
-
Opice, kostry, staré mapy. Něco tak kuriózního si sběratel nemůže dovolit, říká Lenka Lindaurová
Sbírka lékaře a cestovatele Oldřicha Uttendorfského, z níž letos na jaře připravila výstavu pro pražskou galerii Kvalitář, pro ni byla zjevením.
-
Ze statku do světa designu. Levitující oltář v litomyšlském chrámu je splněný sen, říká Štěpán Jílek
Kdyby Štěpán Jílek nevyhrál v kostelní soutěži o nejhezčí obrázek, asi by nezačal chodit do ZUŠky a v Brně na vysoké by ho nezaujal obor spojený s průmyslovým designem.
-
Umění ve veřejném prostoru? Přiblížit sochy publiku je náš cíl, říká Magdalena Juříková z GHMP
Doplnit sbírku o díla z 60. a 90. let, dotáhnout stavbu depozitáře a Čechům přiblížit Popelku tuzemské scény – sochařství. To jsou cíle ředitelky GHMP Magdaleny Juříkové.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Ze světa lesních samot
Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.
