Narodila se do kulturně orientované a umělecky činné pražské rodiny. Od dětství se aktivně věnovala hudbě, tanci a divadlu. Zkušenost se snímky Andreje Tarkovského, Ingmara Bergmana, Federica Felliniho nebo Wima Wenderse ji ale nakonec dovedla k filmu. V roce 2005 zakončila studium filmové scenáristiky, dramaturgie a režie na FAMO. Její absolventský snímek Mikrosvěty získal několik cen na studentských filmových festivalech, byl oceněn i Cenou nadání Hlávkových. Ve studiu filmu i divadla následně pokračovala na FFUK. Filmovou a divadelní vědu absolvovala v roce 2013, ve stejném roce odmaturovala na pražské Konzervatoři Duncan Centre.
Od roku 2005 externě spolupracovala s Českou televizí. Jako pomocná režisérka a skriptka se podílela na vzniku řady dokumentárních filmů, jako režisérka a scenáristka krátce působila i v komerčním sektoru (TV Prima, 2012). Jako dramaturg a producent spolupracovala s filmovými festivaly v Česku (Festival dokumentárních filmů v Jihlavě, Festival francouzského filmu) a ve Francii (Aye Aye Film Festival, Cinéma du Réel, Cannes).
V roce 2013 nastoupila do Českého rozhlasu na místo kulturního redaktora se zaměřením na klasickou a alternativní hudbu. V lednu 2016 přijala nabídku podílet se na rozjezdu Kreativního HUBu, inovačního útvaru Českého rozhlasu. Do ledna 2017 působila tamtéž jako kreativní producent. Stála za realizací projektu Karel je King!, který prostřednictvím několika nových formátů, samostatného webového rozhraní i narozeninového eventu připomněl 700. výročí narození Karla IV. Projekt byl nominován na Křišťálovou lupu a poprvé v rozhlasové historii i na prestižní mezinárodní cenu Rose d´Or. Jako producentka se výrazně podílela také na pilotní podcastové sérii Českého rozhlasu, projektu Zhasni! pro Radio Wave.
Láska ke kultuře i sklon samostatně myslet a tvořit ji od ledna 2017 opět přivedly k výkonu novinářské profese. Na stanici Vltava tři roky působila jako kulturní publicista se zaměřením na literaturu. Do pořadu Mozaika přispívala především rozhovory s českými a zahraničními tvůrci a publicistickým zpracováním aktuálních literárních fenoménů a témat. Jako autorka a moderátorka se pravidelně podílela na vltavském kulturním magazínu ArtCafé, spolupracovala také na programové řadě Divadelních Reflexí. Čtyři roky následně jako dramaturg, autor a moderátor připravovala profilový rozhovor stanice, pořad Vizitka, do něhož zvala osobnosti ze všech oblastí kultury.
Miluje umění, život, své přátele a rodinu. Váží si všech přímých a nezáludných lidí, kteří se navzdory stavu věcí snaží vnášet pozitivní impulsy do kulturního, mediálního i veřejného prostoru.
Všechny články
-
Když do Prahy přijel Louis Armstrong, bylo to jako potkat Boha, říká publicista Michal Bystrov
Texty a osudy Boba Dylana, Toma Waitse, Petera Segera a desítky dalších osobností mapuje, překládá a do kontextu společenského dění zasazuje Michal Bystrov.
-
Blízká je mi mentalita severu, za černým humorem cítím bolest, říká dramaturgyně Martina Kinská
Osmnáct let je Martina Kinská dramaturgyní Švandova divadla. Kdyby mohla znovu studovat, scenáristiku by ráda odkoukala od severských autorů.
-
Umění ve veřejném prostoru? Přiblížit sochy publiku je náš cíl, říká Magdalena Juříková z GHMP
Doplnit sbírku o díla z 60. a 90. let, dotáhnout stavbu depozitáře a Čechům přiblížit Popelku tuzemské scény – sochařství. To jsou cíle ředitelky GHMP Magdaleny Juříkové.
-
Kudy povede tunel na Jadran? Mám ráda, když věci vypadají normálně, ale nejsou, říká Adéla Babanová
Letadlo sestřelené nad ČSSR, tajemství bedny s nacistickými materiály, plány na tunel do Jugoslávie anebo úzkosti spojené s pandemií – to jsou témata Adély Babanové.
-
Působím křehce, ale mám v sobě divnosti. Na jevišti s nimi ráda pracuji, říká Markéta Jandová
Baletky od Miřenky Čechové o drsném prostředí taneční konzervatoře vnímá Markéta Jandová jako svůj deník. Včas ale dokázala poznat, že její role není ve sboru.
-
Šprajcl jsem se na Obsluhoval jsem anglického krále, říká ilustrátor Václav Šlajch
Přestože po dokončení plzeňské Sutnarky okusil tvrdý chleba volné nohy a rok čekal na první solidní zakázky, patří k vyhledávaným výtvarníkům, kreslířům a ilustrátorům.
-
Ke skládání rád poslouchám mluvené slovo, říká Petr Wajsar. Miluje zvuk smyčců
Klasika, jazz, pop, elektronika – žánry, ve kterých je Petr Wajsar jako doma. Poslední dobou skládá hlavně ve vlaku, cizí mu ale není ani domácí samplování mňoukání koček.
-
Divadlo by mělo měnit svět k lepšímu. A myslím si, že mu to jde, říká režisérka Martina Schlegelová
Má ideály a nebojí se je použít. Promýšlí, jak k divadlu přitáhnout i lidi, kteří se o něj běžně nezajímají, a místo variace Shakespeara raději volí texty nových autorů.
-
Za každým Smetanovým tónem je obří cit, hudbou se potřeboval vypovídat, říká Jitka Čechová
Klavírnímu dílu Bedřicha Smetany se interpreti vyhýbají; prý hodně práce za málo muziky. Pianistka Jitka Čechová je ale jiného názoru a na Smetanu nedá dopustit.
-
Bez Ellingtona bych se nepohnul, říká trombonista Richard Šanda
Nezahraje tak vysoko jako housle a tak nízko jako kontrabas, ale neobejde se bez něj žádný big band. To je stručná vizitka trombonu, který bravurně ovládá Richard Šanda.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 5
- 6
- 7
- 8
- 9
- …
- následující ›
- poslední »