Působím křehce, ale mám v sobě divnosti. Jako tanečnice s nimi na jevišti ráda pracuji, říká Markéta Jandová
Baletky od Miřenky Čechové o drsném prostředí taneční konzervatoře vnímá Markéta Jandová jako svůj deník. Včas ale dokázala poznat, že její role není ve sboru, a k tanci a choreografii se vrátila až na HAMU. Během studií v Anglii jí došlo, že tančit může i bez konzervatoře, a po narození syna ji láká témata spíš interpretovat než tvořit. Myšlenky formuluje pečlivě a přesně, ale na jevišti se nebojí experimentu – třeba se syrovou rybou. Do Vizitky ji pozvala Markéta Kaňková.
Související
-
Máte, či nemáte rádi tanec? Jděte na deset představení, pak si udělejte názor, říká tanečnice
„Největším limitem jsme si my sami,“ míní tanečnice, choreografka a umělecké ředitelka Studia Alta Lucia Kašiarová.
-
Tanec? To je noblesní způsob komunikace, říká tanečnice a choreografka Marie Kinsky
Narodila se v Provence, svůj život ale od 90. let pojí s ČR, kde se dlouhodobě věnuje propagaci a podpoře tance. Vede Centrum choreografického rozvoje SE.S.TA.
-
Bolest je stále vnímaná jako vstupenka do komunity vysokého umění, říká tanečnice Miřenka Čechová
Jako hledání toho, kým a čím byla, než se jí narodil syn, vnímá Miřenka Čechová svůj román Baletky o krutém světě klasického baletu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
