Vzdorovat smrtelnosti poezií je čiré bláznovství, ale nic jiného mi nezbylo, říká básník Miloš Doležal
Jako o krajině solitérů a melancholie mluví básník Miloš Doležal o rodné Vysočině. Bytostně spojený je s ní i farář Toufar, jehož osudy – stejně jako osudy dalších lidí zničených totalitními režimy – mapoval vltavský host detailně. Krajina, její paměť i obyvatelé se propisují také do jeho básní, výběr od 90. let do současnosti vyšel v souboru Trnem Rejnoka. O textech, ale i o práci pro rozhlas nebo o zesnulé ženě Janě mluvil pan Doležal ve Vizitce s Markétou Kaňkovou.
Související
-
Magnesia litera se s Knihou roku vrací zpět k poezii. Ocenění získal Miloš Doležal i Viktor Špaček
Poprvé od roku 2009 se stala Knihou roku poezie – osobní, ale nesentimentální žalozpěv Miloše Doležala za milovanou ženou nazvaný Jana bude brzy sbírat lipový květ.
-
Miloš Doležal: Horké čelo mého miláčka. Rozhlasový výbor ze sbírky Jana bude brzy sbírat lipový květ
Sbírka, nominovaná na Magnesii Literu, vznikala v období po smrti básníkovy manželky Jany Frankové Doležalové, herečky a vedoucí Dismanova rozhlasového dětského souboru.
-
Jako dítě mě poslali na frontu. Setkání s Alfonsem Bradatschem nad jeho dílem Moje souřadnice
Německý kartograf a spisovatel českého původu Alfons Bradatsch prošel značně křivolakými životními cestami. Rozhovor s ním natočil básník a dokumentarista Miloš Doležal.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
