Je přesvědčená, že kulturní publicistika přináší relevantní a svébytné pohledy a komentáře k aktuálnímu společenskému dění. Ráda pracuje ve skupině a hledá spojnice mezi lidmi, tématy i obory. Vzrušení z novinářské praxe ji chytlo na základní škole v redakci časopisu Trhák, během bakalářského studia se aktivně podílela na vydávání revue HUMR. V roce 2020 po šesti letech skončilo její působení v magazínu Material Times, kde pracovala jako šéfredaktorka a editorka. V průběhu roku 2020 pravidelně psala pro český street paper Nový Prostor. Od léta 2020 moderuje pořad ArtCafé. Od podzimu 2020 do konce roku 2021 se na jeho podobě podílela také jako spolueditorka, v první polovině roku 2022 zastávala pozici webeditorky pořadu, v průběhu června 2023 pracovala v režimu stand-in jako editorka.
Široce pojaté vzdělání nabírala na Fakultě humanitních studií UK v Praze, na Filozofické fakultě UK se později věnovala novým médiím v kontextu subverzivní praxe (HotKarot&OpenSauce, Taboo Socket a další). Další znalosti získala v bakalářském programu Žurnalistika a mediální studia na FSS MU v Brně. Má slabost pro sibiřskou tajgu a mongolskou step. Jejím rodným krajem jsou uranové haldy na Příbramsku a panely Jižního Města. Je členkou sonického uskupení KINETICON.
e-mail: tereza.liskova@rozhlas.cz
Všechny články
-
Vzdor je bytostný přetlak. Rebelovat je normální
Intelektuál Fedor Gál a divadelník Karel Kratochvíl stojí za dvěma novými knihami o vzdoru a rebelii. Čím živí svou víru ve svobodu a důstojný život? Ptá se Tereza Lišková.
-
Zapsáno v kameni. Funerální frotáž zachycuje pomíjivé, vysekaný nápis aspiruje na věčnost
Co číst na pohřebištích a pomnících? „Po práci klid“, „Ruhe sanft“ a jména těch, co tu byli před námi. ArtCafé Terezy Liškové vypráví o práci s kamenem, písmem i pamětí.
-
Vysnít si a udržet prostor k životu – na zámku Veleslavín i sídlišti Solidarita
Do strašnického sídliště Solidarita a areálu zámku Veleslavín se lze ponořit aktuálními výstavami. Co přinášejí místním i kolemjdoucím? V ArtCafé se ptá Tereza Lišková.
-
Kdyby nebylo. Nezjevné vztahy jako souřadnice tvorby
Jak vztahy ovlivňují tvorbu a osudy jednotlivých osobností? Kam se posune pohled na realitu z pozice psa, náhradnice či mladé generace? V ArtCafé se ptá Tereza Lišková.
-
Jak má vypadat ráj? Festival Film a architektura nabízí podmanivé i podivné výhledy
Až se sliby a utopické sny stanou realitou – budeme mít na sídlišti fontány ze skořicových šneků? Sestavíme monstrózní stroje, které odčerpají přebytečný uhlík atmosféry?
-
Požářiště – smysluplný restart, nebo děs Gomory?
Je požářiště metaforou obnovy, nebo zhoubné moci nad světem? Téma požárů v Českém Švýcarsku i na jihu Itálie se promítá do umělecké tvorby. Jak? Ptá se Tereza Lišková.
-
Jeden na jednoho – dialog v kadeřnickém křesle
Hlavy, vlasy, nůžky! O čem se zdá kadeřnicícm a kadeřníkům? Kreslí si hlavy lidí? Mohou pomoci se sebepřijetím? Pohled do kadeřnických salónů nabízí ArtCafé Terezy Liškové.
-
Tam jsme si podobní. Kostnice, kostlivci, kosti šepotem apelují ke vzájemnosti a péči
Víme, kdo v kostnicích vytvářel kompozice z ostatků? Proč neprožíváme poslední oděv podobně jako ten svatební? Kdy se jedno tělo stává úkrytem pro druhého? Více v ArtCafé.
-
Park je venkovní sdílený obývák i křižovatka potřeb
V parcích na Vyšehradě i v Aši lze cítit souvislosti i vztah k minulosti. ArtCafé Terezy Liškové se dotýká touhy po osvojení i funkčnosti prostoru, již si žádá přítomnost.
-
Nádražky pulzující, mizející, vonící po kávě i vanilce. Je libo se zastavit?
Existuje něco jako nádražkovitost? ArtCafé o průzkumu nádražních osvěžoven, ale také o kultuře čekání a zastavení přináší Tereza Lišková.
Stránky
- 1
- 2
- 3
- 4
- 5
- …
- následující ›
- poslední »
