Narodila se v roce 1985 v Praze, kde vyrostla a prožila většinu dosavadního života. Studia humanitní vzdělanosti na Univerzitě Karlově v Praze jí přivedla k psaní o fakultním dění a následně do redakce zpravodajství MF DNES. Tam strávila celkem pět let a zároveň pokračovala ve studiu oboru Orální historie – soudobé dějiny. Magisterské studium ukončila v roce 2014 diplomovou prací nazvanou Sňatek v době normalizace: Příběhy žen, které se vdaly mezi lety 1970 a 1989.
V rámci své agendy se často věnovala kulturnímu dění, její největší vášní bylo a je divadlo. Nikdy ho nehrála, ale chtěla by. Přitahuje ji klasická i méně klasická činohra a improvizace. V její knihovně najdete všechno, co kdy česky vyšlo od Milana Kundery.
V roce 2013 dostala nabídku přejít z tištěného deníku do Českého rozhlasu, konkrétně pražské a středočeské redakce zpravodajství. Ráda přijala a v rozhlasové práci se našla. Ačkoli redakci po dvou a půl letech opustila a na dva roky odjela do Anglie, kde často a ráda sbírala poznatky o tamním dramatickém umění. Po návratu se vrátila k rozhlasové práci, tentokrát na stanici Vltava. Přispívá do kulturně-publicistického pořadu Mozaika, kde můžete slyšet její reportáže nebo rozhovory.
Ráda si rozšiřuje obzory. Pokud ji nepotkáte v divadle, tak buď cestuje, sportuje (aspoň se o to snaží) nebo čte. Má ráda smích, moravské víno a život.
Všechny články
-
Architektura 58-89 vypráví příběh předrevolučních staveb a je plná dosud nepublikovaných snímků
Nakladatelství Bigg Boss realizovalo jeden z největších knižních projektů vlastní historie a vydalo dosud nejrozsáhlejší knihu o stigmatizované předrevoluční architektuře.
-
Výstava Best of 2021 představuje tvorbu finalistů Cen Czech Grand Design
Tmavě šedé stěny Galerie České spořitelny v Praze kontrastují s růžovými panely, na kterých je vystavené to nejlepší z českého designu za loňský rok.
-
Architekt Pietro Nobile zanechal stopu v Česku, jeho fasádu Staroměstské radnice v Praze ale strhli
Prosadil se na vídeňském dvoře a oblíbil si ho i kníže Metternich, který ho přivedl do Kynžvartu. V Čechách měl ale dlouhodobě špatnou pověst.
-
Český pravěk ožívá. Národní muzeum o něm vypráví skrze dramatické příběhy i realistické modely
Je příběh českého pravěku poutavé vyprávění? Hlavní autor nové stálé expozice Národního muzea Okna do pravěku, paleontolog Jan Sklenář, věří, že ano.
-
Pohled na Prahu z kostelní věže přináší nadhled, říká zvoník a pražský vrchní plánovač Ondřej Boháč
„S dětmi se snažím po městě chodit pěšky, chci, aby si ho načetly,“ říká ředitel pražského Institutu plánování a rozvoje (IPR) Ondřej Boháč.
-
Symbol budoucnosti. Jednu z nejvyšších dřevostaveb světa představuje výstava v Praze
Dvacetipatrové Kulturní centrum Sara bylu dokončeno loni a stojí v centru města Skellefteå těsně pod polárním kruhem na severu Švédska.
-
Výšivky, které odrážejí život ve městě. Jedna zabere i šedesát hodin, říká Ivana BRO Kocmanová
Nejnáročnější je vyhmátnout nosný motiv, samotné vyšívání už pak jde rychle, říká Ivana Kocmanová o tvorbě „městských“ výšivek, které s úspěchem prezentuje pod značkou BRO.
-
Kotěra je autorem jediné pražské tramvaje. Secesnímu salónnímu vozu se říká primátorská tramvaj
Ačkoli se už desítky let traduje, že Kotěra navrhl i další pražské tramvaje, podle nejnovějších zjištění je jeho dílem jen umělecky pojatý vůz, tzv. „primátorská tramvaj“.
-
Kniha Mýtus architekta: Jan Kotěra 150 aktualizuje odkaz zakladatele české moderní architektury
Kniha bude na trh uvedena v lednu u příležitosti Kotěrova narození, od něhož 18. prosince uplyne přesně 150 let. Chce přinést nový a současný pohled na slavného tvůrce.
-
Náhrobky jako denní chléb mladého architekta. Desítky děl Jana Kotěry můžeme obdivovat i na hřbitově
Hrobka v Kosově Hoře u Sedlčan byla v roce 1898 první, pak následovaly asi tři desítky náhrobků po celém Česku včetně toho pro rodiče Aloise Jiráska.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 4
- 5
- 6
- 7
- 8
- …
- následující ›
- poslední »