Funkcionalistická budova Elektrických podniků je opravená. Ztratila památka svou autenticitu, nebo jde o ukázkovou opravu?
Oprava jedné z nejvýznamnějších funkcionalistických památek, budovy Elektrických podniků v pražských Holešovicích, je u konce. Rekonstrukce podle projektu kanceláře TaK Architects trvala dva a půl roku a stála 1,3 miliardy korun. Do konce roku se do ní nastěhují společnosti z největšího světového reklamního koncernu WPP, který podepsal nájemní smlouvu na 18 let. Poslechněte si seriál o stavbě, která bývala výkladní skříní československé meziválečné architektury.
Někdejší správní budova Elektrických podniků, které v Praze provozovaly veřejnou hromadnou dopravu a měly na starost i výrobu elektrické energie, byla dokončená v roce 1935. Je dílem tehdy začínajících architektů Adolfa Benše a Josefa Kříže, kteří navrhli velkorysou funkcionalistickou budovu s železobetonovou konstrukcí a keramickým, krémově bílým obkladem. Proto patřila mezi budovy, kterým se přezdívalo „kachlíkárny“.
„Tento dům byl největší propagací elektřiny v celém Československu, proto ta jeho velkorysá architektura a světlá barva, která evokuje čistotu,“ říká teoretička a historička architektury Radomíra Sedláková. A dodává: „Bohužel se stavěl dlouho, takže ikonou českého funkcionalismu se mezitím stal Všeobecný penzijní ústav na Žižkově, dnes zvaný Radost. Ale kdyby byla budova Elektrických podniků dokončena třeba o tři roky dřív, nepochybně by jí byla právě ona.“
Špičkové vybavení polyfunkčního paláce
Benš a Kříž navrhli nový typ kancelářské budovy se supermoderním vybavením. „Kromě své estetiky a urbanistického členění byla budova významná hlavně z technologického hlediska. Stala se doslova moderním strojem na úřadování, který byl – mnohdy vůbec poprvé – vybaven sofistikovanými technologiemi v čele s klimatizací firmy Carrier,“ říká historik architektury Jakub Potůček.
Budova od začátku splňovala základní podmínku – musela umožnit obsloužit všechny příchozí hned v přízemních prostorech. Proto byly vedle vstupní haly také dvě dvorany. V budově bychom našli nejen kanceláře, ale i galerii elektrických spotřebičů, dílny, světelnou poradnu, sklady, archivy, transformační stanici, telefonní ústřednu, léčebné lázně nebo jednu z prvních velkokapacitních jídelen amerického stylu u nás. A také kavárny, obchody a společenské sály.
Celková rekonstrukce funkcionalistické památky začala na podzim 2018 podle projektu kanceláře TaK Architects v čele s architektem Markem Tichým. „Pokusili jsme se očistit tu velkorysou a výjimečnou architekturu, ale na druhou stranu jsme se snažili, aby dům dál sloužil svému účelu. Výhodou bylo, že nový program je zase kancelářská budova. Přesto jsme se snažili rozbít původní, rigidní strukturu malých kanceláří a udělali jsme kompromis - v prvním podlaží jsme zachovali intaktní strukturu, ale v těch dalších se dispozice rozvolňuje. Člověk tak jde budovou, příčky postupně ustupují a prostory se spojují, až se mu spojí v prostor osvětlený z obou stran,“ popisuje architekt Marek Tichý.
V čem byla obnova budovy technicky náročná a proč byl plášť a její keramický obklad nahrazen kopií? Jak rekonstrukci hodnotí historici architektury Radomíra Sedláková a Jakub Potůček? A jaké využití se pro opravený kachlíkový palác chystá? Poslechněte si celý seriál Mozaiky.
Nejposlouchanější
-
Arnošt Lustig: Kůstka, dívka z Prahy. O silné touze přežít a dočkat se konce války za každou cenu
-
Otakar Brůna, Zdeněk Zábranský: Hra soudního rady Wendlera. Kostka a Adamíra převrací vzorce chování
-
Šálek čaje a Dvojí nepřítel. Povídky českého letce a legendárního stíhače RAF Františka Fajtla
-
David Attenborough: Výpravy do divočiny. Vyprávění z cest do Paraguaye ke 100. narozeninám autora
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
