Narodila se v roce 1985 v Praze, kde vyrostla a prožila většinu dosavadního života. Studia humanitní vzdělanosti na Univerzitě Karlově v Praze jí přivedla k psaní o fakultním dění a následně do redakce zpravodajství MF DNES. Tam strávila celkem pět let a zároveň pokračovala ve studiu oboru Orální historie – soudobé dějiny. Magisterské studium ukončila v roce 2014 diplomovou prací nazvanou Sňatek v době normalizace: Příběhy žen, které se vdaly mezi lety 1970 a 1989.
V rámci své agendy se často věnovala kulturnímu dění, její největší vášní bylo a je divadlo. Nikdy ho nehrála, ale chtěla by. Přitahuje ji klasická i méně klasická činohra a improvizace. V její knihovně najdete všechno, co kdy česky vyšlo od Milana Kundery.
V roce 2013 dostala nabídku přejít z tištěného deníku do Českého rozhlasu, konkrétně pražské a středočeské redakce zpravodajství. Ráda přijala a v rozhlasové práci se našla. Ačkoli redakci po dvou a půl letech opustila a na dva roky odjela do Anglie, kde často a ráda sbírala poznatky o tamním dramatickém umění. Po návratu se vrátila k rozhlasové práci, tentokrát na stanici Vltava. Přispívá do kulturně-publicistického pořadu Mozaika, kde můžete slyšet její reportáže nebo rozhovory.
Ráda si rozšiřuje obzory. Pokud ji nepotkáte v divadle, tak buď cestuje, sportuje (aspoň se o to snaží) nebo čte. Má ráda smích, moravské víno a život.
Všechny články
-
Skrytá geometrie Prahy. Pražský kubismus a rondokubismus v přehledné mapě
Spolek Mapamátky vydal velkoformátovou mapu Skrytá geometrie Prahy, která shrnuje přes dvě stovky staveb ovlivněných kubismem a rondokubismem.
-
Občas jsou to nervy, ale perfektně se doplňujeme. Říkají sestry, které navrhly novou sportovní halu
Sportovní halu Josefa Kaluhy v Brandýse n. L.–St. Boleslavi, otevřenou po čtyřech letech příprav, zpřístupní 5. října architektky Klára Urie a Blanka Maco.
-
Kontrast kruhu a paneláků. Komunitní centrum Matky Terezy je symbolem jednoty a propojování lidí
Komunitní centrum Matky Terezy na pražském Chodově, dílo architektky Vítězslavy Rothbauerové, otevře své prostory v rámci Dne architektury 5. října.
-
Architektura rodu ženského. Po stopách jediné architektky, která navrhla dva domy v Osadě Baba
Architektka Hana Kučerová-Záveská, která se prosadila při výstavbě pražské Osady Baba a navrhla zde největší vilu, je součástí letošního Dne architektury.
-
Provizorní domky bez vody a kanalizace. Jak se žilo v nouzových koloniích první republiky?
I Praha měla své chudinské kolonie. Některé z nich se dochovaly dodnes, většina ale zanikla v 60. a 70. letech. Mapuje je projekt Davida Platila nazvaný Bahno Prahy.
-
Honosné letní vily, malé chaty i trampské osady. Kam Pražané utíkali před ruchem velkoměsta?
V seriálu Mozaiky se vypravíme do Klánovic, Všenor, Senohrab, Pikovic a Božkova u Mnichovic.
-
Vodičkova ulice z ptačí perspektivy. Palác EGAP láká na páternoster i nevšední výhledy
Koncem 90. let zrekonstruovaný objekt láká nejen dochovaným interiérem, ale také funkčním páternosterem a výhledy z balkonu nad Vodičkovou ulicí nebo střešní terasou.
-
Lokomotivní depo Masarykova nádraží z roku 1845 je jedním z lákadel festivalu Open House Praha
Největší klasicistní průmyslová stavba ve střední Evropě se o víkendu v rámci festivalu Open House Praha otevře veřejnosti.
-
Rondokubistická Švehlova kolej slaví 100 let. Letos se poprvé otevře během Open House Praha
Jedenáctý ročník festivalu Open House Praha má letos motto: Dědictví minulosti, výzvy budoucnosti. I proto jsou na seznamu otevřených budov i historické studentské koleje.
-
Nejslavnější kostelecká továrna na keramiku ožila díky muzeu, galerii i nové dílně
Majitel Vondráčkovy továrny a velký kostelecký patriot Jan Novák v ní nejprve otevřel Nové muzeum keramiky a pokračuje proměnou objektu v kulturní a společenské centrum.
Stránky
- 1
- 2
- 3
- 4
- 5
- …
- následující ›
- poslední »