Alena Rokosová
Narodila se v roce 1985 v Praze, kde vyrostla a prožila většinu dosavadního života. Studia humanitní vzdělanosti na Univerzitě Karlově v Praze jí přivedla k psaní o fakultním dění a následně do redakce zpravodajství MF DNES. Tam strávila celkem pět let a zároveň pokračovala ve studiu oboru Orální historie – soudobé dějiny. Magisterské studium ukončila v roce 2014 diplomovou prací nazvanou Sňatek v době normalizace: Příběhy žen, které se vdaly mezi lety 1970 a 1989.
V rámci své agendy se často věnovala kulturnímu dění, její největší vášní bylo a je divadlo. Nikdy ho nehrála, ale chtěla by. Přitahuje ji klasická i méně klasická činohra a improvizace. V její knihovně najdete všechno, co kdy česky vyšlo od Milana Kundery.
V roce 2013 dostala nabídku přejít z tištěného deníku do Českého rozhlasu, konkrétně pražské a středočeské redakce zpravodajství. Ráda přijala a v rozhlasové práci se našla. Ačkoli redakci po dvou a půl letech opustila a na dva roky odjela do Anglie, kde často a ráda sbírala poznatky o tamním dramatickém umění. Po návratu se vrátila k rozhlasové práci, tentokrát na stanici Vltava. Přispívá do kulturně-publicistického pořadu Mozaika, kde můžete slyšet její reportáže nebo rozhovory.
Ráda si rozšiřuje obzory. Pokud ji nepotkáte v divadle, tak buď cestuje, sportuje (aspoň se o to snaží) nebo čte. Má ráda smích, moravské víno a život.
Všechny články
-
Opustily Hradčany a žijí uprostřed stavby. Bosé karmelitky staví nový klášter
Řeholnice z komunity Karmel sv. Josefa opustily klášter na Hradčanském náměstí v Praze, přestěhovaly se do zdevastovaného areálu někdejší zemědělské usedlosti.
-
Za 20 let jsme neudělali jedinou úpravu, říká majitel vily od architektky Aleny Šrámkové
Architektka Alena Šrámková, známá budovou ČKD na Můstku v Praze nebo Fakulty architektury ČVUT, zemřela letos v březnu. Festival Den architektury jí věnuje část programu.
-
Plečnikův kostel. Nejvýznamnější česká sakrální stavba 20. století se otevře na Den architektury
Národní kulturní památkou postavenou v letech 1928 až 1932 provede zájemce o Plečnikovo dílo farář Jan Houkal, a to 1. října v rámci festivalu Den architektury.
-
Rekonstrukce domu s gotickými sklepy vyhrála soutěž Památka roku 2021. Otevře se na Den architektury
Příkladem povedené transformace historického objektu v centru Prahy je i Středisko volného času Jednička. Vzniklo v památkově chráněné historické budově v Truhlářské ulici.
-
Opravený Clam-Gallasův palác se otevře veřejnosti. Patří k nejkrásnějším stavbám své doby v Evropě
Býval společenským centrem tehdejší Prahy, koncertoval v něm Mozart i Beethoven. Poslední 4 roky byl barokní Clam-Gallasův palác v centru Prahy zavřený kvůli rekonstrukci.
-
Objevený poklad. Málem zbouraná výletní restaurace v Blatné je dílem stavitele Pražského hradu Fialy
Prvorepubliková výletní restaurace v Blatné mohla být už dávno zbourána. Namísto toho se stala kulturní památkou a má nového majitele, který chystá její rekonstrukci.
-
Namísto lidí ukrýval knihy. Kryt v Kladně fungoval jako depozitář Památníku národního písemnictví
Byl vybudovaný v 50. až 60. letech pro kladenskou Poldovku a šlo o největší protiletecký kryt v Kladně. Jen málokdo tuší, že v něm byly posledních dvacet let uložené knihy.
-
Nechci, aby kdokoliv další zažíval stres kvůli své sexuální orientaci, říká novinář Filip Titlbach
Poslechněte si rozhovor o jeho knize Byli jsme tu vždycky, ale také o profesi, touze učit se od nejlepších i o čekání na dobrý český film s homosexuální a trans tematikou.
-
Změnil tvář Pražského hradu, ale nepřijal za to honorář. Vydejte se s námi po stopách Jože Plečnika
Přeměnit monarchistický hrad na demokratický, to byl zásadní úkol, který Jože Plečnik dostal od prezidenta Masaryka, když se v roce 1920 stal architektem Pražského hradu.
-
Tisíce věží v roce 1942 utichly. Obří Zvon #9801 bude hlasem těch, které nacisté přetavili na zbraně
„Vytvoříme hlas tisíců umlčených zvonů.“ Tato myšlenka stojí za vznikem iniciativy Zvon #9801, která vyhlásila veřejnou sbírku na výrobu obřího pamětního zvonu.
