Kniha jako projev aktivismu. Architektura 58-89 vypráví příběh předrevolučních staveb a je plná dosud nepublikovaných snímků

13 fotografií

„Přínos knihy podle mě spočívá v tom, že nabízí trochu jiný úhel pohledu než ten klasický kunsthistorický. Knihu inicioval člověk, kterého zajímá kultura a vizualita této doby a také něco, čemu říká aktivismus. A myslím, že je to v některých kapitolách vidět, protože tvorba celé řady poválečných architektů byla i snahou přispět ke klíčovým společenským otázkám doby,“ říká historik architektury Jakub Potůček. Autor celkem tří kapitol – o Jaroslavu Fragnerovi, Emilu Přikrylovi a tvůrcích zbouraného Transgasu – Ivo Loosovi, Jindřichu Malátkovi a Václavu Aulickém.

Čtěte také

Zabráníme „vygumování“ poválečné architektury? Stavby 60. a 70. let stále vzbuzují silné emoce

I další kapitoly nabízejí přehled vrcholů naší předrevoluční architektury, věnují se třeba stavbám manželů Machoninových, Šrámkových, liberecké školky SIAL, Karla Pragera, Růženy Žertové, Richarda Podzemného a dalších. Neopomíjejí ani dobový kontext, od politického systému přes základní architektonické styly, až po pozice žen v architektuře nebo otázky památkové ochrany. Za grafickou podobou knihy stojí tým Roberta Jansy a Petra Bosáka z 20YY Designers. 

Autorsky se na publikaci podílelo přesně třicet odborníků, včetně vedoucí kanceláře archivu a spisové služby pražského Institutu plánování a rozvoje Martiny Koukalové. Ve svém textu se zaměřila na méně známé architekty Josefa Poláka a Vojtěcha Šaldu, kteří se věnovali nepříliš populárnímu tématu sídlišť – třeba pražské Invalidovně. „Tím, že se zabývali spíš hromadnou bytovou výstavbou, jsou pro knihu netypičtí. Měla jsem volnou ruku i možnost mluvit i s rodinami obou architektů a věnovat se jim velmi podrobně,“ popisuje Martina Koukalová.

Dobové snímky z archivů z celé republiky v audiovizuální koláži

A jakým počinem je nová kniha v kontextu publikací o poválečné architektuře? „Je velmi těžké ji konkrétně zařadit, rozhodně není jediná, která se komplexně zabývá poválečnou érou. Ale tím, že je tak obrovská a má tak široký záběr architektů, je unikátní. Navíc, je doprovozená množstvím krásných dobových i žánrových snímků z archivů z celé republiky,“ dodává historička architektury.

Publikace Architektura 58-89|foto:Jan Hromádko, CAMP - Centrum architektury a městského plánování

Z dosud nepublikovaných snímků z let 1958 až 1989 je vytvořená i audiovizuální koláž promítaná na širokoúhlém plátně v pražském Centru architektury a městského plánování (CAMP) v rámci doprovodné výstavy. „Je to takové best of toho, co v obou svazcích najdete, samozřejmě se zaměřením na Prahu. Vladimír 518 chtěl dát dohromady knihu plnou novostaveb, zajímal ho jejich původní stav,“ popisuje Štěpán Bärtl vedoucí CAMPu, který sídlí v jedné z budov architekta Karla Pragera postavených v letech v letech 1969 až 1973 v areálu Emauzského kláštera.