Ženy na cestách. Jaké exotické výpravy podnikaly dobrodružky, přírodovědkyně, manželky i turistky?

7. leden 2025

Cestování bylo, stejně jako řada dalších aktivit, dlouhá léta výsadní doménou mužů. Tato možnost se ženám výrazněji otevřela až v průběhu 19. století, kdy ovšem žena na cestách pořád vzbuzovala vyhrocené reakce. Které první zvídavé objevitelky můžeme považovat za „ty naše“?

Vydejte se kolem světa s prvními cestovatelkami z našich končin, které měly v průběhu 19. století možnost podniknout objevitelské výpravy. Dilemata a ambice některých z nich představuje seriál Šárky Jančíkové.

Jedna z prvních světoběžnic Ida Pfeiffer (1797‒1858) v cestovním obleku a se síťkou na hmyz

Byla to ženština odvážná, avšak cestovala kvapně postrádajíc vědomosti, napsal Riegrův slovník naučný z roku 1862 o cestovatelce Idě Pfeifferové. Proč měl dobový tisk potřebu cestovatelky preventivně shodit? V čem 19. století změnilo možnosti cestování? A jak na tom byly s výpravami za dobrodružstvím ženy? Stačilo k tomu dobré finanční zázemí, nebo bylo třeba něco víc? Bylo možné být jak dobrou hospodyňkou, tak neohroženou dobrodružkou? Převlékaly se cestovatelky za muže? Měly šanci získat skutečné renomé coby vědkyně, když přivezly cenné sbírky? A co manželky objevitelů či lékařů, které v džungli nebo na poušti rozhodně nefigurovaly jako okrasný doprovod? Jak to vypadalo v tehdejším harému? Kterak si poradit s dotěrným šejkem? A všímaly si autorky cestopisů v cizině něčeho jiného než jejich mužští kolegové?

Na cyklu se podíleli historik Ondřej Crha a literární historička Veronika Faktorová, editorka komentovaného vydání cestopisu Idy Pfeifferové Cesta do svaté země a do Egypta i organizátorka konference Ženy cestovatelky, ženy na cestách, která seriál inspirovala. Na dílech věnovaných Johanně Mikanové a Mathildě Paulině Helferové spolupracoval germanista a historik Václav Smyčka. O Růženě Holubové hovořil historik Martin Šámal, autor knihy Emil Holub: Cestovatel, etnograf, sběratel. V cyklu zní také krátké úryvky hudby a dialogů z filmu Velké dobrodružství (režie Miloš Makovec, 1952) o africké výpravě Růženy a Emila Holubových.

Růžena Holubová a Emil Holub společně v časopise Světozor (1890), zatímco Holub je zpodobněn v expedičním oděvu, Růžena svým oblečením reprezentuje středostavovskou ženu

SEZNAM DÍLŮ

  1. Překračovat hranice
    O fenoménu ženského cestování na přelomu 18. a 19. století s historiky Veronikou Faktorovou a Ondřejem Crhou.
  2. Poznávat i poučovat
    Jak vstoupit na muži opanované pole přírodovědy a co si počít s domorodci? Veronika Faktorová a Ondřej Crha o snaze získat si renomé i o přístupu cestovatelek ke kolonizaci.
  3. První česká zaoceánská cestovatelka a badatelka
    S historikem a germanistou Václavem Smyčkou o Johanně Mikanové, která se vypravila na expedici do Brazílie v době, kdy ještě neexistovala parní doprava nebo telegraf.
  4. První Pražačka v Jižní Asii
    Co táhlo Mathildu Paulinu Helferovou za dobrodružstvím? Jak se vypořádala s tragédií, když jejího muže zabili domorodci, prozrazuje historik a germanista Václav Smyčka.
  5. Neohrožená Ida Pfeifferová
    Literární historička Veronika Faktorová vysvětluje, proč se Pfeifferová vydala do cizích krajů a čím se už odmala vymykala tak, že ve 40. letech 19. století neváhala sama procestovat svět…
  6. Těkavá turistka?
    O čem ve svých cestopisech psala Ida Pfeifferová? Historička Veronika Faktorová líčí, jak a kdy se proměnila z cestující vídeňské matróny v přírodovědkyni a co na to její kritici.
  7. Děvče do nepohody
    Rosa Hoffová je ideální sekretářka a umí výborně střílet. Jak se z ní stala paní Holubová a co zažila v Africe, vypráví historik Martin Šámal.
  8. Manželka Růžena Holubová
    Kdo odrazoval Emila Holuba, aby s sebou na výpravu do Afriky vzal i novomanželku? Z jaké situace měla Rosa Holubová ještě roky po návratu do Čech noční můry? A kdy se z Rosy stala Růžena?
Spustit audio

Související