Cestovatel musí snést svou bezmoc, autostop mi dal víru v lidi. Jsou hodní, říká Milena Holcová

Půda, rolníci, grunty, gulag. Milena Holcová se narodila na vsi, a jak říká, byla černou ovcí rodiny. „Jako jediná jsem měla potřebu jít a něco vidět. Když se po roce 1989 zvedla stavidla, hned jsem jela ven,“ vzpomíná. První cestu podnikla ve společnosti svých dětí ve věku osm a devět let do Turecka.

Milena Holcová: Romance na tři doby|foto: archiv

„Jezdili jsme stopem a já zjistila, že děti jsou trochu jiné, než jsem si doma myslela. Dobře jsme se na té cestě poznali.“ Cestování je pro ni zdrojem zážitků, ale také ji uklidňuje. Když prý člověk cestuje dlouho, začne potkávat sám sebe. Milena Holcová se potkala v zambijské vesnici. „Každá jsme žila v jiných podmínkách, ale byly jsme úplně stejné,“ konstatuje. Pocity smíření prý mívá i na stopu. „Cestovatel musí dobře snést svoji bezmoc. Cestování mi dalo víru v lidi, jsou hodní,“ říká a přidává historku ze života svých dětí. „Když už byly starší, jely spolu do Maďarska. V noci je okradli, měli jen pyžamo a v ruce spacák. Domů se dostaly právě stopem. Prý to byl nejlepší moment z celé cesty. Problém zkrátka může odstartovat zajímavé věci. Když ho necháte pracovat, vrací se vám to ve zklidnění.“

Buddhova riskantní sázka na dobrotu je mi sympatická

Své zážitky z cest i z „běžného“ života přenáší Milena Holcová do knih, ve Vizitce vysvětlovala například to, jak ve městě pozná, zda je to město – žena, anebo město – muž. Přesto dodnes nemá ráda oslovení cestovatelka – spisovatelka, termín „spisovatel“ podle ní patří jiným kapacitám. Z těch oblíbených jmenovala například Olgu Tokarczukovou, Alici Munroovou nebo Amose Oze.

Milena Holcová na Šri Lance|foto:Milena Holcová

O své aktuální knize Buddha…ale to je jedno a také o předchozí knížce Já nic, já Mohamed, mluví jako o textech, skrz které si doplňovala mezeru ve vzdělání. Základní myšlenkou přitom bylo udělat si na tyto klíčové postavy na základě četby vlastní názor a nepřebírat to, co říká někdo jiný. „Mohamed vsadil na sílu, Buddha si myslel, že lidi jsou dobří. Ta riskantní sázka na dobrotu je mi sympatická, ačkoliv jeho blízcí s ním asi neměli jednoduchý život. Myslím, že tihle velcí muži jsou trochu sobečtí a vůči blízkým bezohlední.“ Buddhův život je korunován osvícením, které – nikoliv v náboženském slova smyslu – zažila i Milena Holcová. V pětatřiceti letech se rozhodla, že změní partnera, zaměstnání a pokusí se uživit tím, co ji vždycky lákalo, tedy cestováním a psaním. A pak přišel onen výlet do Turecka…