Měl vliv i konexe. Architekt Pietro Nobile zanechal stopu i v Česku, jeho fasádu Staroměstské radnice v Praze ale strhli
Prosadil se na vídeňském dvoře a oblíbil si ho i kníže Metternich, který ho přivedl do Kynžvartu. V Čechách měl ale dlouhodobě špatnou pověst. Dílo architekta a pedagoga Pietra Nobileho zkoumá historička umění z Ústavu dějin umění AV ČR Taťána Petrasová, které se podařilo rozjet mezinárodní výzkum a vydat knihu Pietro Nobile: Neoclassicism between Technique and Beauty. Architektovo dílo představuje v kontextu i nových souvislostech.
Monografie vyšla u renomovaného německého nakladatelství De Gruyter a je výstupem desetileté česko-italsko-rakouské spolupráce. A jak se ji podařilo zahájit? „Začínala jsem jako badatel na dovolené, který si s kolegyní Rossellou Fabiani domluvil návštěvu v Miramare, kde ještě v roce 2011 byla Nobileho pozůstalost. Pak jsem zkoušela kontaktovat rakouské kolegy a pořád jim vysvětlovala, v čem by náš přístup spočíval. Zdůrazňovala jsem, že Nobile není jen ta část akademická nebo technická a že dokud to nebude spojeno, nikdo nepochopí, jak aktuální podněty do střední Evropy z Francie i Itálie přinesl,“ říká historička umění a editorka knihy Taťána Petrasová.
Pietro Nobile, švýcarský rodák a ředitel školy architektury Akademie výtvarných umění ve Vídni z let 1818 až 1848 patří mezi významné postavy evropského neoklasicismu. „Do střední Evropy přinesl estetiku francouzské vizionářské architektury Ledouxe a Boullého, důvěrnou znalost antické římské architektury a také vysokou úroveň architektonické kresby. Prošel ale i desetiletou praxí inženýra, který v Terstu projektoval mosty a kanály,“ popisuje Taťána Petrasová
Nejvýraznější stopu zanechal Nobile ve Vídni, návštěvníci Hofburgu dodnes vstupují jeho slavnou neoklasicistní branou. K úspěchu Nobilemu pomohl nejen jeho talent, ale také schopnost obklopit se vlivnými lidmi. Prosadil se tedy nejen u vídeňského dvora, ale oblíbil si ho také kancléř Metternich, který mu svěřil projekty pro své plaské železárny i vybudování rezidence v Kynžvartu.
Přestavba Staroměstské radnice a stržená fasáda
Z Nobileho pražských projektů iniciovaných nejvyšším purkrabím Království českého, hrabětem Chotkem, však nezbylo nic. Koňská brána byla zbořena spolu s městskými hradbami v roce 1875 (na jejím místě dnes stojí budova Národního muzea) a ke stržení Nobileho fasády Staroměstské radnice došlo ještě za architektova života. Byla to rána, která dlouho bolela, komentuje to Taťána Petrasová.
„Nobile a hrabě Chotek měli vizi, že půjde o moderní neogotickou stavbu s litinovými hlavicemi, ale Nobile měl minimální zkušenost se středověkou architekturou. A tak narazil. Ve 30. a 40. letech 19. století se totiž ochrana zejména středověkých památek v Praze stala veřejnou záležitostí, objevily se petice proti přestavbě a Nobile se ocitl v trapné situaci, protože v roce 1842 byla část jeho fasády na výraz nesouhlasu stržena,“ vysvětluje historička umění.
Související
-
Žijí v domech, které navrhl Jan Kotěra. Jak náročná je péče o dílo významného architekta?
Před sto lety zemřel architekt Jan Kotěra. Zavedeme vás do pěti domů, které navrhl ve svém raném i vrcholném období.
-
Kotěra je autorem jediné pražské tramvaje. Secesnímu salónnímu vozu se říká primátorská tramvaj
Ačkoli se už desítky let traduje, že Kotěra navrhl i další pražské tramvaje, podle nejnovějších zjištění je jeho dílem jen umělecky pojatý vůz, tzv. „primátorská tramvaj“.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
