Frustrace je to, co nás všechny spojuje, říká Filip Remunda o dokumentu Štěstí a dobro všem

„Kladli jsme si otázku jak je možné, že někdo, kdo je podobného věku jako my, kteří jsme za ním na Sibiř osm let jezdili, tak ačkoli mluví podobným jazykem, žije v podobných domech, jako žijeme v České republice, tak má úplně jiný pohled na svět, v životě necestoval, není držitelem zahraničního pasportu a jeho představa o životě v Česku by nás naprosto šokovala,“ přibližuje Filip Remunda a dodává: „Ten film je v mnoha ohledech šokujícím svědectvím o mentalitě lidí, kteří ačkoli mají vysoké školy, jsou vzdělaní, pracují v laboratořích, Vitalijův tatínek je vědec, jaderný fyzik, který pracuje na urychlovači částic a na dálku také spolupracuje s CERNem, přesto se ti lidé dívají na svět úplně jinak, volí diktátora a tím i podporují válku, kterou Rusko vede proti Ukrajině.“

Jestli chceme žít v demokracii, tak bychom se měli snažit vzájemně si rozumět.

„Vitalij se radikalizoval na základě dlouholeté hluboké frustrace a samozřejmě i izolace. (…) Frustrace je to, co mnohé z nás spojuje jak s Rusy, Američany, tak třeba s Francouzi, kteří žijí na periferiích velkých měst a neparticipují na bohatství lidí, kteří žijí ve městech. Jejich možnosti jsou omezené, jejich šance dostat normální práci a vzdělání je nižší a tudíž se dostávají do situací, kdy je zneužívají populisté.“

Jak ke svému protagonistovi tvůrci přišli a jak ochotný byl účastnit se natáčení? Jak se k natáčení stavěla jeho rodina? Prodělával Vitalij nějaký vnitřní názorový vývoj? A jaké peripetie provázelo natáčení v Rusku? Poslechněte si celý rozhovor s Filipem Remundou.