Kdo platí za západní blahobyt? Vykořisťovaná Saša Uhlová na poli, v hotelu i v domácnostech
Pozorovat, co všechno musí lidé podstupovat pro to, aby dosáhli něčeho tak obyčejného, jako je nežít v chudobě nebo být s rodinou pohromadě, je někdy dost náročné, říká Apolena Rychlíková
Jakou cenu má blahobyt západní Evropy? I na tuto otázku se snaží odpovědět dokumentární film už sehrané dvojice Apolena Rychlíková – Saša Uhlová s názvem Hranice Evropy. Saša Uhlová je novinářka, která ve svých článcích a reportážích poukazuje na společenské nerovnosti a nespravedlnosti, a zároveň je hlavní protagonistkou zmíněného dokumentu. V Mozaice jsme o dokumentu mluvili s režisérkou Apolenou Rychlíkovou.
„V letech 2016 a 2017 jsme se Sašou udělaly takový velký projekt textů Hrdinové kapitalistické práce a mého filmu Hranice práce, který pojednával o tom, jakým pracovním a mzdovým podmínkám čelí pracující chudí lidé v Česku. A během toho natáčení jsme si uvědomovaly, že je tam jedna hranice, za kterou se Saša nemohla dostat, ačkoli se stala jednou z těch pracujících. A to byla hranice lidí, kteří přicházeli z Východu pracovat sem. A ona jejich strašné pracovní podmínky, kdy v práci zůstávali dvojnásobně dlouhou dobu, neměli sociální ani zdravotní pojištění a živořili v hrozných podmínkách, neměli zajištěné kvalitní bydlení…, jen pozorovala,“ popisuje Apolena Rychlíková.
Je to film, který má vybízet k větší empatii, citlivosti a nahlédnutí na samozřejmost, se kterou přistupujeme k pracující migraci a k tomu, jakým způsobem se k těmto lidem chováme, jaká jim dáváme práva.
„Naše představa byla taková, že Česko jako země, do které přijíždí pracující migranti a která také vysílá migrující pracovníky, má tu dvojí zkušenost. Takže nám přišlo zajímavé podívat se na západní Evropu pohledem někoho, kdo je tam velmi neprivilegovaný,“ říká Rychlíková.
Co vede lidi k práci v často velmi nedůstojných podmínkách? Jak autorky vybíraly země a konkrétní pracovní pozice, o které se Saša Uhlová ucházela? Jak řešily etickou otázku spojenou s natáčením na skrytou kameru? A co je při natáčení nejvíc překvapilo a s jakými problémy se potýkaly? Poslechněte si celý rozhovor s Apolenou Rychlíkovou.
Související
-
‚V extrémní vysílenosti člověk pozná svoje limity.‘ Novinářka Uhlová odjela za prací do Evropy
Novinářka Uhlová vloni odjela za prací do zahraničí, konkrétně do Německa, Irska a Francie, kde pracovala v drsných podmínkách. Vznikla z toho reportážní kniha Hrdinové kapitalistické práce v Evropě.
-
Etika v dokumentární tvorbě je nezbytná. K protagonistům musím být fér, říká režisérka
Saša Michailidis se ptá dokumentaristky a režisérky filmové opery KaprKód Lucie Králové a Jana Motala z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.
-
Současný český dokument jde cestou osobní zpovědi. Vládne autenticita a upřímnost
Saša Michailidis se ptá dokumentaristy, režiséra, kameramana, střihače a pedagoga FAMU Miroslava Janka a producentky Martiny Netíkové.
Nejposlouchanější
-
Marcel Proust: Swannova láska. O ničivé síle lásky, žárlivosti a touhy po společenském postavení
-
Michał Walczak: Amazonie. Hořká komedie ze života mladých herců
-
Josef Pohl: Kdo je mým soudcem? Jiří Holý v roli muže, který čelí vlastnímu rozsudku
-
Boží vůle, Milost, Matka devíti a další povídky zapomenutého moravského prozaika Oskara Jellineka
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
