Musíme hledat způsoby, jak být k přírodě citlivější. Pomoct může i jazyk umění, říká Eva Koťátková

26. březen 2025

Největší audioportál na českém internetu

Eva Koťátková: Srdce žirafy v zajetí je o dvanáct kilo lehčí | Foto: Aleksandra Vajd, Národní galerie Praha

Název výstavy je metaforický. Srdce žirafy může vážit až 12 kg, ale zvířatům se v zajetí zmenšují tělesné orgány…, odkrývá v rozhovoru Eva Koťátková

Byla neděle 29. srpna roku 1954, a na nádraží Praha-Bubny dorazil vagón s vysokou dřevěnou bednou. V ní byla dvouletá samice žirafy masajské, která do Prahy doputovala po mnohaměsíční anabázi z africké Keni. Tak začal příběh žirafy Lenky, která po dvou letech v zajetí v pražské ZOO zahynula. Její osud inspiroval vizuální umělkyni Evu Koťátkovou k vytvoření instalace Srdce žirafy v zajetí je o 12 kilo lehčí.

Ke zvířatům a přírodnímu světu mám vtah od malička a je pro mě důležité hledat možnosti toho, jak být citlivější k přírodě, které jsme součástí.

Loni výstavu Eva Koťátková představila na Bienále v Benátkách, letos pro Národní galerii připravila její reprízu. Sama Eva Koťátková upozorňuje na to, že projekt vnímá jako vysoce kolektivní, protože byl vytvářen jak v dialogu s kurátorkou Hanou Janečkovou, tak kurátorem Národní galerie Michalem Novotným, ale i ve spolupráci s dětskými a seniorskými skupinami nebo třeba studujícími na pedagogických fakultách. 

Nestavět se ke světu jako k prostoru vytěžení a ke zvířatům jako k objektům

Název je metaforický a poetický. Pracuje s faktickou informací, že srdce žirafy může vážit až dvanáct kilogramů a současně víme, že se zvířatům v průběhu pobytu v zajetí zmenšují jejich tělesné orgány. Kdybychom si tedy představili zvíře, konkrétně žirafu, která má srdce o dvanáct kilo lehčí, tak by neexistovala, byla by zbavená svojí podstaty. To znamená, že je to téma projektu, který se ptá, kdy je zvíře ještě zvířetem, když je zbaveno svobody, přirozených podmínek a tak dále,“ vysvětluje Eva Koťátková. 

Eva Koťátková: Srdce žirafy v zajetí je o dvanáct kilo lehčí

Kteří další umělci na této pražské výstavě spolupracovali? Jak dokresluje instalaci její zvuková složka? A může umění měnit svět kolem nás? Poslechněte si celý rozhovor.

Související

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.