Svět je plný neviditelného útlaku. Pokud jsme o něm schopni mluvit, jsme na dobré cestě odbourat ho, říká Eva Koťátková
Eva Koťátková, výtvarnice. Moderuje Markéta Kaňková
Blízko má k divadlu, literatuře i obyčejným příběhům, z nichž často čerpá při tvorbě koláží. Celoživotní inspirací je jí ovšem téma sociálních nerovností, nejistot i snů, strachu a tlaků institucí. Do svých instalací, které hravě, ale zároveň kriticky reagují na okolní dění, zve diváky, ráda také pracuje s dětmi. Hostem Markéty Kaňkové byla ve Vizitce výtvarnice Eva Koťátková.
Jinakost, odchylka od normy a stigmata s touto diverzitou spojená – to jsou témata, kterými se od studentských let zabývá jedna z nejvýraznějších českých vizuálních umělkyň Eva Koťátková. Jejím dlouhodobým tématem je fungování (nejen vzdělávacích) institucí, které mohou jedince zcela spoutat a zasadit do mentální klece postavené ze schémat. „I to, jak sedíme v lavicích, limituje naše jednání. Máme přesycenou hlavu, zatímco tělo je pasivní. Nedokážeme aktivovat jiné smysly,“ konstatuje.
Tématu v minulosti věnovala několik výstav a v roce 2015 i na principu koláží postavenou knihu s názvem Obrazový atlas dívky, která rozřezala knihovnu na části. Knížka shromažďuje analyticko-obsesivní záznamy, příběhy a projevy duševní jinakosti. Systém koláže přitom není jen odkazem k realitě protkané sny, ale i k dětství a dospívání, jež Eva Koťátková, dcera filozofa Petra Koťátka, prožila v obležení knih. „Čtu všechno možné a při práci na svých projektech příliš nerozlišuji, co vytahuji z krásné literatury, novin, časopisů nebo odposlechů,“ říká. V napojení na svou brzy čtyřletou dceru teď navíc hodně času tráví zkoumáním pohádek: hledá příběhy, které by ženskou hrdinku nestavěly do pasivní role, jak tomu bylo v minulosti zvykem.
V chapadlech strachu z jinakosti
V současné době Eva Koťátková hledá způsoby, jak svou práci spíš než do galerijního prostoru zasadit do veřejného prostoru, a angažuje se také v několika projektech, které kombinují výtvarnou stránku se stránkou edukativní a osvětovou. V pražské galerii MeetFactory čeká na své publikum výstava Rozhovory s monstrem, jejíž vznik inspiroval obavy občanů z plánované výstavby chráněného bydlení v jejich okrsku. „Monstrum je v tomto případě označení něčeho, co shromažďuje naše strachy z jakéhokoliv projevu jinakosti,“ popisuje velkou měkkou instalaci s množstvím chapadel, k níž si návštěvník může lehnout a poslechnout si jednotlivé příběhy.
Před necelými třemi lety s kolegyněmi Barborou Kleinhamplovou, Zuzanou Blochovou a Edith Jeřábkovou založila platformu Institut úzkosti, na které by i s pomocí vědců či aktivistů rády otevíraly témata s úzkostí spojená, upozorňovaly na široké spektrum příznaků a usilovaly o systémové změny. Sama, jak ve Vizitce řekla, často mívá úzkosti z celkového nastavení světa, který je podle ní plný nerovností, různých forem útlaku a neviditelného násilí „Pokud jsme ale o formách útlaku schopni mluvit, jsme na dobré cestě odbourávat ho,“ myslí si.
Čtěte také
Jako důležitou pak vnímá terénní rešeršní práci, která jejich aktivitám dává nutný faktický rámec. S kolegy například udělala více než sedmdesát rozhovorů se zaměstnanci Národního ústavu duševního zdraví, jichž se ptali právě na jejich úzkosti. Materiál přetavili v divadelní scénář představení, které se hrálo na půdě Ústavu molekulární genetiky Akademie věd. Na základě těchto podkladů vznikla také kniha s názvem 12hodinová konference.
O systémové změny pak usiluje i v rámci projektu Futuropolis (o tématu hovořila i ve vltavském ArtCafé, v rámci kterého s kolegy výtvarníky i pedagogy zkouší revidovat současný vzdělávací systém a dostat do něj více prostoru pro práci se smysly a imaginací.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor


Setkání s Karlem Čapkem
Knížka Setkání s Karlem Čapkem je patnáctým knižním titulem Františka Novotného – básníka, publicisty a moderátora, člena Síně slávy Českého rozhlasu, držitele Medaile Karla Čapka, dvorního textaře legendární skupiny Spirituál kvintet. Setkání s Karlem Čapkem není odborná publikace, je to literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou. František Novotný původně připravil osmdesátidílný úspěšný rozhlasový cyklus, ve kterém si jako básník 21. století a rozhlasák přes hranici času povídal se spisovatelem století minulého, jemuž propůjčil hlas herec Luděk Munzar. Čapkovy odpovědi sestávaly z jeho esejů, fejetonů a novinových článků, vždycky soustředěných na nějaké zajímavé téma. Knížka z tohoto úspěšného rozhlasového cyklu vychází a vybírá z něj to nejlepší. Mnohá slova Karla Čapka jsou nanejvýš platná a aktuální i dnes. V každé době se mocní odvolávají na osobnosti dějin, aniž by si z jejich jednání vzali to podstatné – moudrost, poctivost a humanitu. Knížka Setkání s Karlem Čapkem je patnáctým knižním titulem Františka Novotného – básníka, publicisty a moderátora, člena Síně slávy Českého rozhlasu, držitele Medaile Karla Čapka, dvorního textaře legendární skupiny Spirituál kvintet. Setkání s Karlem Čapkem není odborná publikace, je to literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou. František Novotný původně připravil osmdesátidílný úspěšný rozhlasový cyklus, ve kterém si jako básník 21. století a rozhlasák přes hranici času povídal se spisovatelem století minulého, jemuž propůjčil hlas herec Luděk Munzar. Čapkovy odpovědi sestávaly z jeho esejů, fejetonů a novinových článků, vždycky soustředěných na nějaké zajímavé téma. Knížka z tohoto úspěšného rozhlasového cyklu vychází a vybírá z něj to nejlepší. Mnohá slova Karla Čapka jsou nanejvýš platná a aktuální i dnes. V každé době se mocní odvolávají na osobnosti dějin, aniž by si z jejich jednání vzali to podstatné – moudrost, poctivost a humanitu.