Kotěra je autorem jediné pražské tramvaje. Secesnímu salónnímu vozu se říká primátorská tramvaj
Renovace secesního skvostu trvala třicet let, ale dnes už Prahou projíždí jen výjimečně. Světle zelený vůz s bílou střechou, později známý jako „primátorská tramvaj“, navrhl architekt Jan Kotěra pro Světovou výstavu v Paříži v roce 1900. A ačkoli se už desítky let traduje, že Kotěra navrhl i další pražské tramvaje, podle nejnovějších zjištění je jeho dílem jen tento umělecky pojatý vůz.
„Primátorskou tramvaj“ můžeme obdivovat v Muzeu MHD v pražských Střešovicích a mezi povětšinou červenými vozy, ji nelze přehlédnout. „Salónní vůz byl speciální zakázkou Ringhofferových závodů zhotovenou v rámci exponátů na Světovou výstavu v Paříži, pojatou od počátku výjimečně a exkluzivně,“ popisuje Robert Mara, vedoucí archivu Dopravního podniku hl. m. Prahy. A pokračuje: „Vůz stál na základu pražských čtyřnápravových tramvají s otočnými podvozky, což už samo o sobě byla nejmodernější koncepce. Jan Kotěra se věnoval především vozové skříni s bohatým prosklením a zakázkovým interiérem s křesílky, stolky a moha uměleckými detaily.“
Po skončení Světové výstavy byl vůz využíván pro linkový provoz a sloužil také pražskému primátorovi. V druhé polovině 20. století však výstavní tramvaj potkal krušný osud. „Veškeré symboly prvorepublikové buržoazie byly postupně odstraňovány, a tak byl vůz přebudován na vůz mateřských škol, který jezdil do počátku 70. let. Celý původní interiér byl demontován a na secesních křesílkách svačili dělníci v ústředních dílnách,“ vypráví Robert Mara.
Renovace zdevastovaného vozu byla náročná a trvala zhruba třicet let. „Chybí už jen americké podvozky Maximum Traction, které bude třeba zhotovit jako repliky podle dobových výkresů,“ dodává vedoucí archivu.
Ačkoli se dlouhá léta traduje, že i „staré pražské tramvaje“, které jezdily až do roku 1974, navrhl Jan Kotěra, nejnovější poznání ukazuje, že to tak nejspíš nebylo.
„Je pravda, že v literatuře najdeme mnoho zmínek, které připisují autorství těchto tramvají, vyráběných v letech 1905 až 1933, Janu Kotěrovi. Snažili jsme se původ této legendy objasnit, ale v žádných dobových materiálech, v technické dokumentaci, ani v zadávacích podkladech, které se dochovaly v poměrně ucelené formě, neexistuje jediná zmínka, že by Ringhofferovy závody nebo Elektrické podniky na těchto vozech s Kotěrou spolupracovaly. Samozřejmě, nemůžeme vyloučit, že Kotěra konstruktéry vagónky inspiroval, ale pokud ano, tak pouze nepřímo. Alespoň se tak domníváme podle současného poznání,“ vysvětluje Robert Mara.
Související
-
Náhrobky jako denní chléb mladého architekta. Desítky děl Jana Kotěry můžeme obdivovat i na hřbitově
Hrobka v Kosově Hoře u Sedlčan byla v roce 1898 první, pak následovaly asi tři desítky náhrobků po celém Česku včetně toho pro rodiče Aloise Jiráska.
-
Po schodech do věže a s čelovkou do vodojemu. Vodárna Jana Kotěry se otevře díky Open House Praha
Vodárenská věž v Michli architekta Jana Kotěry je součástí vršovického vodárenského komplexu, který byl postaven v letech 1906 až 1907 ve stylu geometrické moderny.
-
Moderní Okresní dům architekta Jana Kotěry v Hradci Králové slaví letos 120. jubileum
Okresní dům v Hradci Králové se řadí mezi první významná díla architekta Jana Kotěry, který se narodil před 150 lety. Jde o počátky moderního stavitelství na našem území.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
