Kotěra je autorem jediné pražské tramvaje. Secesnímu salónnímu vozu se říká primátorská tramvaj

10 fotografií

„Primátorskou tramvaj“ můžeme obdivovat v Muzeu MHD v pražských Střešovicích a mezi povětšinou červenými vozy, ji nelze přehlédnout. „Salónní vůz byl speciální zakázkou Ringhofferových závodů zhotovenou v rámci exponátů na Světovou výstavu v Paříži, pojatou od počátku výjimečně a exkluzivně,“ popisuje Robert Mara, vedoucí archivu Dopravního podniku hl. m. Prahy. A pokračuje: „Vůz stál na základu pražských čtyřnápravových tramvají s otočnými podvozky, což už samo o sobě byla nejmodernější koncepce. Jan Kotěra se věnoval především vozové skříni s bohatým prosklením a zakázkovým interiérem s křesílky, stolky a moha uměleckými detaily.“

Vůz, který se pyšnil podvozky Maximum Traction, jezdil od roku 1904 na pravidelné lince mezi Národním divadlem a Královskou oborou|foto:Archiv Dopravního podniku hl. m. Prahy

Po skončení Světové výstavy byl vůz využíván pro linkový provoz a sloužil také pražskému primátorovi. V druhé polovině 20. století však výstavní tramvaj potkal krušný osud. „Veškeré symboly prvorepublikové buržoazie byly postupně odstraňovány, a tak byl vůz přebudován na vůz mateřských škol, který jezdil do počátku 70. let. Celý původní interiér byl demontován a na secesních křesílkách svačili dělníci v ústředních dílnách,“ vypráví Robert Mara.

Vozem mateřských škol se Kotěrova „dvoustovka“ stala na začátku 50. let|foto:Archiv Dopravního podniku hl. m. Prahy

Renovace zdevastovaného vozu byla náročná a trvala zhruba třicet let. „Chybí už jen americké podvozky Maximum Traction, které bude třeba zhotovit jako repliky podle dobových výkresů,“ dodává vedoucí archivu.

Ačkoli se dlouhá léta traduje, že i „staré pražské tramvaje“, které jezdily až do roku 1974, navrhl Jan Kotěra, nejnovější poznání ukazuje, že to tak nejspíš nebylo.

Původní interiér salónního vozu č. 200 s křesílky a stolky|foto:Archiv Dopravního podniku hl. m. Prahy

„Je pravda, že v literatuře najdeme mnoho zmínek, které připisují autorství těchto tramvají, vyráběných v letech 1905 až 1933, Janu Kotěrovi. Snažili jsme se původ této legendy objasnit, ale v žádných dobových materiálech, v technické dokumentaci, ani v zadávacích podkladech, které se dochovaly v poměrně ucelené formě, neexistuje jediná zmínka, že by Ringhofferovy závody nebo Elektrické podniky na těchto vozech s Kotěrou spolupracovaly. Samozřejmě, nemůžeme vyloučit, že Kotěra konstruktéry vagónky inspiroval, ale pokud ano, tak pouze nepřímo. Alespoň se tak domníváme podle současného poznání,“ vysvětluje Robert Mara.