Náhrobky jako denní chléb mladého architekta. Desítky děl Jana Kotěry můžeme obdivovat i na hřbitovech
Hrobka v Kosově Hoře u Sedlčan byla v roce 1898 první, pak následovaly asi tři desítky náhrobků po celém Česku včetně toho pro rodiče Aloise Jiráska nebo stavebníky jeho domů. Sepulkrální díla architekta Jana Kotěry najdeme na hřbitovech po celém Česku a jedny z prvních náhrobků stojí u severní zdi Nového židovského hřbitova v Praze.
„V jednom ze svých dopisů dokonce zmiňuje, že jeho denním chlebem jsou právě náhrobky na židovském hřbitově. Jde o jeho první práce, pocházejí z Kotěrova raného období, kdy hodně experimentoval,“ dodává, čím jsou tato díla zajímavá.
Přicházíme k severní zdi, u které vedle sebe stojí velké náhrobky rodiny Nathana Robitschka a Friedricha Elbogena. Ačkoli na nich Kotěra zřejmě pracoval současně, jsou zcela odlišné – jak materiálem, tak provedením. Jeden je pískovcový a bohatě zdobený, druhý je z tmavé žuly a je prostý dalších dekorativních motivů. Oběma dominují Kotěrovy oblíbené pylony, které ve svých sepulkrálních dílech různě obměňoval.
Čtěte také
„Návrh obou náhrobků pochází z roku 1901, což dokládá, že Kotěra dokázal naprosto odlišným způsobem pracovat ve stejnou dobu na dvou různých projektech,“ popisuje Kateřina Sedláková.
O několik desítek metrů dál najdeme náhrobek, který Kotěra v roce 1904 navrhl pro rodinu Maxe Perutze. „Téma nápisové desky zpracovával jinak, dominantní nejsou pylony, ale stéla. Také více využil dekorativní prvky, dokonce i keramické mozaiky, které jsou pro jeho práci na průčelí domů typické,“ dodává Kateřina Sedláková.
Související
-
Po schodech do věže a s čelovkou do vodojemu. Vodárna Jana Kotěry se otevře díky Open House Praha
Vodárenská věž v Michli architekta Jana Kotěry je součástí vršovického vodárenského komplexu, který byl postaven v letech 1906 až 1907 ve stylu geometrické moderny.
-
Moderní Okresní dům architekta Jana Kotěry v Hradci Králové slaví letos 120. jubileum
Okresní dům v Hradci Králové se řadí mezi první významná díla architekta Jana Kotěry, který se narodil před 150 lety. Jde o počátky moderního stavitelství na našem území.
-
„Vypadá, jako by nebyla vůbec opravená.“ Architekti obnovili Školu architektury
Do Školy architektury, která je součástí pražské Akademie výtvarných umění v ulici U Akademie, se brzo vrátí studenti.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
