Žijí v domech, které před více než 100 lety navrhl Jan Kotěra. Jak se jim bydlí a jak náročná je péče o dílo významného architekta?
Před sto lety zemřel architekt Jan Kotěra, připomeňte si ho v našem seriálu z roku 2021. Zavedeme vás do pěti domů, které navrhl ve svém raném i vrcholném období. Je to radost i starost, shodují se současní majitelé domů. Někteří je zdědili, jiní koupili, a to i v chátrajícím stavu.
Všechny epizody
-
1
Koupili dům za Prahou, pak zjistili, že jde o dílo Jana Kotěry. Vrátili mu podobu z roku 1902
-
2
V zimě chodíme ve svetrech, říká básník Petr Borkovec o životě v letní vile architekta Jana Kotěry
-
3
Koncepce Kotěrova domu absolutně vyhovuje i dnešku, říká majitel Kratochvílovy vily v Černošicích
-
4
Chci udržovat odkaz Jana Laichtera. Není tak známý jako Jan Kotěra, říká správce Laichterova domu
-
5
OBRAZEM: Prohédněte si byt, z kterého se Masaryk v prosinci 1918 stěhoval rovnou na Pražský hrad
Začneme v Roztokách u Prahy, kde se teprve před pár lety objevilo Kotěrovo dosud neznámé dílo. Dům, jehož přestavbu v letní sídlo navrhl architekt v roce 1902 pro bankéře Lva Peterku, dnes vlastní manželé Zorka a Milan Kožíškovi. „Když jsme objevili Kotěrovy plány, řekli jsme si, že se pokusíme postavit to, co namaloval,“ vysvětluje Milan Kožíšek, proč domu vrátili podobu z roku 1902.
V dalších dílech zamíříme do středočeských Černošic, kde stojí hned dva Kotěrovy domy. Fröhlichova vila navržená pro známého pražského dekoratéra interiérů Františka Fröhlicha, a Kratochvílova vila, kterou si u Kotěry objednal majitel železáren v Králově Dvoře u Berouna Emil Kratochvíl.
Ve Fröhlichově vile dnes žije ředitelka pražského divadla Alfréd ve Dvoře Maria Cavina, jejíž rodiče dům v 90. letech koupili, s manželem básníkem a překladatelem Petrem Borkovcem. „Dům je krásný, ale zároveň mě celý život stresuje,“ říká Petr Borkovec a popisuje třeba to, jak se celoročně žije v domě, který byl před skoro 120 lety navržený jako letní vila.
Čtěte také
Zdevastovanou Kratochvílovu vilu koupil Martin Helikar v roce 1998 a během tří let jí zrekonstruoval, vrátil ji podobu z roku 1910 a podle památkářů tím zvýšil její památkovou hodnotu. „Za minulého režimu byl dům rozdělen dokonce až na osm bytových jednotek,“ říká majitel. A vypráví, že když v archivu Národního technického muzea prozkoumával původní plány, došlo mu, že koncepce, kterou Kotěra navrhl ve svém vrcholném tvůrčím období, absolutně vyhovuje i dnešku.
Čtěte také
Jeden z dílů nás zavede také na pražské Vinohrady do Laichterova domu, který byl navržený jako kombinace sídla nakladatelství Jana Laichtera a zároveň rodinného a činžovního domu. Domem nás provede prapravnuk Jana Laichtera, Štěpán, jenž se snaží pečovat o odkaz svého předka i o dům, jehož je teď správcem. „Primární závazek je, aby dům člověku nespadl na hlavu. A druhotný, ale daleko důležitější, je udržovat kulturní odkaz Jana Laichtera, kterého nezná tolik lidí jako Jana Kotěru,“ říká Štěpán Laichter.
V závěrečném dílu bude řeč i o T. G. Masarykovi, který se svojí rodinou bydlel v Grohově domě na Hradčanech, odkud se přesunul rovnou na Pražský hrad. Jan Kotěra tento dům navrhl pro magistrátního úředníka a svého přítele Josefa Groha, jehož rodina v domě dosud žije. „Starý dům znamená hodně práce. Hodil by se údržbář na plný úvazek, což jsem více méně já,“ říká majitel domu Jakub Kučera. A jeho teta Jana Kučerová vzpomíná třeba na to, jak její tchýni navštěvovaly vnučky T. G. Masaryka.
Související
-
Po schodech do věže a s čelovkou do vodojemu. Vodárna Jana Kotěry se otevře díky Open House Praha
Vodárenská věž v Michli architekta Jana Kotěry je součástí vršovického vodárenského komplexu, který byl postaven v letech 1906 až 1907 ve stylu geometrické moderny.
-
Moderní Okresní dům architekta Jana Kotěry v Hradci Králové slaví letos 120. jubileum
Okresní dům v Hradci Králové se řadí mezi první významná díla architekta Jana Kotěry, který se narodil před 150 lety. Jde o počátky moderního stavitelství na našem území.
-
„Vypadá, jako by nebyla vůbec opravená.“ Architekti obnovili Školu architektury
Do Školy architektury, která je součástí pražské Akademie výtvarných umění v ulici U Akademie, se brzo vrátí studenti.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.