Žijí v domech, které před více než 100 lety navrhl Jan Kotěra. Jak se jim bydlí a jak náročná je péče o dílo významného architekta?

10. prosinec 2021

Je to radost i starost, shodují se současní majitelé domů, které navrhl architekt Jan Kotěra. Někteří je zdědili, jiní koupili, a to i v chátrajícím stavu. V seriálu, kterým si připomínáme 150. výročí narození Jana Kotěry, vás zavedeme do pěti domů, které Kotěra navrhl ve svém raném i vrcholném období.

Všechny epizody

Začneme v Roztokách u Prahy, kde se teprve před pár lety objevilo Kotěrovo dosud neznámé dílo. Dům, jehož přestavbu v letní sídlo navrhl architekt v roce 1902 pro bankéře Lva Peterku, dnes vlastní manželé Zorka a Milan Kožíškovi. „Když jsme objevili Kotěrovy plány, řekli jsme si, že se pokusíme postavit to, co namaloval,“ vysvětluje Milan Kožíšek, proč domu vrátili podobu z roku 1902.

Fröhlichova vila architekta Jana Kotěry v Černošicích

V dalších dílech zamíříme do středočeských Černošic, kde stojí hned dva Kotěrovy domy. Fröhlichova vila navržená pro známého pražského dekoratéra interiérů Františka Fröhlicha, a Kratochvílova vila, kterou si u Kotěry objednal majitel železáren v Králově Dvoře u Berouna Emil Kratochvíl.

Ve Fröhlichově vile dnes žije ředitelka pražského divadla Alfréd ve Dvoře Maria Cavina, jejíž rodiče dům v 90. letech koupili, s manželem básníkem a překladatelem Petrem Borkovcem. „Dům je krásný, ale zároveň mě celý život stresuje,“ říká Petr Borkovec a popisuje třeba to, jak se celoročně žije v domě, který byl před skoro 120 lety navržený jako letní vila.

Zdevastovanou Kratochvílovu vilu koupil Martin Helikar v roce 1998 a během tří let jí zrekonstruoval, vrátil ji podobu z roku 1910 a podle památkářů tím zvýšil její památkovou hodnotu. „Za minulého režimu byl dům rozdělen dokonce až na osm bytových jednotek,“ říká majitel. A vypráví, že když v archivu Národního technického muzea prozkoumával původní plány, došlo mu, že koncepce, kterou Kotěra navrhl ve svém vrcholném tvůrčím období, absolutně vyhovuje i dnešku.

Dům dříve sloužil jako sídlo nakladatelství Jana Laichtera. Posledních několik let v domě sídlilo nakladatelství Paseka

Čtěte také

Jeden z dílů nás zavede také na pražské Vinohrady do Laichterova domu, který byl navržený jako kombinace sídla nakladatelství Jana Laichtera a zároveň rodinného a činžovního domu. Domem nás provede prapravnuk Jana Laichtera, Štěpán, jenž se snaží pečovat o odkaz svého předka i o dům, jehož je teď správcem. „Primární závazek je, aby dům člověku nespadl na hlavu. A druhotný, ale daleko důležitější, je udržovat kulturní odkaz Jana Laichtera, kterého nezná tolik lidí jako Jana Kotěru,“ říká Štěpán Laichter.

V závěrečném dílu bude řeč i o T. G. Masarykovi, který se svojí rodinou bydlel v Grohově domě na Hradčanech, odkud se přesunul rovnou na Pražský hrad. Jan Kotěra tento dům navrhl pro magistrátního úředníka a svého přítele Josefa Groha, jehož rodina v domě dosud žije. „Starý dům znamená hodně práce. Hodil by se údržbář na plný úvazek, což jsem více méně já,“ říká majitel domu Jakub Kučera. A jeho teta Jana Kučerová vzpomíná třeba na to, jak její tchýni navštěvovaly vnučky T. G. Masaryka.

Spustit audio

Související