Žijí v domech, které před více než 100 lety navrhl Jan Kotěra. Jak se jim bydlí a jak náročná je péče o dílo významného architekta?

V létě nerozlišujeme interiér a exteriér. V zimě chodíme ve svetrech, říká básník Petr Borkovec o životě ve Fröhlichově vile architekta Jana Kotěry

Druhý díl seriálu o životě v domech významného architekta Jana Kotěry nás zavede do Černošic v Praze-západ. Najdeme tam památkově chráněnou letní vilu z let 1902 až 1903, kterou Kotěra navrhl pro pražského dekoratéra interiérů Františka Fröhlicha. Ovlivněn hnutím Arts and Crafts zde architekt skloubil prvky anglické vilové architektury s tradiční lidovou českou tvorbou a dům propojil se zahradou, ve které dodnes stojí i zahradní domek pro hosty.

Dům na začátku 90. let koupila rodina Marii Caviny, ředitelky pražského divadla Alfréd ve Dvoře. „Tatínek mojí ženy, Ital, pracoval celá 80. leta na Italském kulturním institutu, a tak hledali dům, do kterého by se rodiče mohli vracet a ve kterém by žily jejich čtyři děti,“ popisuje cestu do Fröhlichovy vily manžel Marii Caviny, básník a předkladatel Petr Borkovec.

Fröhlichova vila architekta Jana Kotěry v Černošicích

Vcházíme přes přední verandu do vily, míjíme kuchyň a míříme do místnosti naproti hlavnímu vchodu. Dnes je využívaná jako obývací pokoj a jídelna. Na stropě vidíme přiznané trámy a mezi nimi štuky. „Na trámech natřených nahnědo, jsou vidět florální motivy, původně byly malované a barevné,“ ukazuje Petr Borkovec. Je možné, že je dekoroval sám majitel domu František Fröhlich, protože květinovými dekoracemi vymaloval i fasádu vily.

Neustále je co opravovat a obnovovat

Fröhlichova vila byla navržena jako letní sídlo, což ji vystihuje dodnes. „Velmi se liší letní a zimní sezóna. Jakmile začne být hezky, přízemí domu ožije. Otevřeme dveře na přední i zadní terasu, nerozlišujeme interiér a exteriér. Až do pozdního podzimu se tu žije krásně. Ale dům není zaizolovaný, nemáme centrální topení, takže v zimě je tu zima a žijeme spíš v pokojích v patře. Jsme zvyklí chodit ve svetrech. Je to velký rozdíl,“ popisuje Petr Borkovec.

Básník a překladatel Petr Borkovec před hlavním vstupem do Fröhlichovy vily

A jak náročná je péče o dům? „Je to velká starost, hlavně pro někoho, kdo si nijak zvlášť nezakládá na tom, že něco vlastní,“ odpovídá s tím, že v domě je prakticky neustále co opravovat nebo obnovovat. „Chceme, aby dům zůstal v rodině, takže to beru tak, že jsme takoví hospodáři, ale nepřeháníme to. A myslím, že domu hodně dlužím,“ popisuje Petr Borkovec a vede nás na zahradu a nad garáž, na které stojí zahradní domek pro hosty s prosklenou čelní stěnou. Zůstal v něm původní interiér, včetně skříně, ve které je schované umyvadlo. „Zahradní domek jsem asi 15 let využíval jako pracovnu. Chodil jsem sem denně, v zimě s teplometem,“ dodává Petr Borkovec.

autor: Alena Rokosová | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.