Žijí v domech, které před více než 100 lety navrhl Jan Kotěra. Jak se jim bydlí a jak náročná je péče o dílo významného architekta?

Koncepce Kotěrova domu absolutně vyhovuje i dnešku, říká majitel Kratochvílovy vily v Černošicích

Kratochvílovu vilu v Černošicích koupil Martin Helikar v roce 1998. Byla v dezolátním stavu a její náročná rekonstrukce trvala tři roky. Dnes ovšem dům, který pochází z vrcholného období architekta Jana Kotěry a který byl za minulého režimu rozdělený až na osm bytových jednotek, opět vypadá jako v roce 1910.

Patrová vila je navržená ve stylu geometrické moderny. Fasáda domu je výrazně členitá, najdeme na ní režné zdivo a geometricky zdobené okenní výplně. Památkově chráněná není jen vila, ale také zahrada, původně mnohonásobně větší než dnes. „Byla navržená jako park v anglickém stylu. Přílohou vyúčtování ke stavbě domu byla stavba hradby, tedy plotu, a ten měl z Karlštejnské ulice celkem 88 metrů,“ přibližuje současný majitel vily Martin Helikar.

Logo

A proč se v roce 1998 rozhodl chátrající památku koupit? „Jako každý mladý pár jsme se ženou řešili bytovou otázku a v pražské pasáži U Nováků jsme objevili inzerát. Moje paní nebyla velkým příznivcem koupě vily v dezolátním stavu, ale když jsem přišel sem do haly, pochopil jsem, že bych tu chtěl bydlet,“ vzpomíná majitel domu, který Jan Kotěra navrhl pro ředitele železáren v Králově Dvoře u Berouna a mecenáše umění Emila Kratochvíla. Stavebník si ho chtěl nejspíš pořídit na stáří, moc si ho ovšem neužil.

„Dům byl postavený v letech 1909 až 1910, ale Emil Kratochvíl v roce 1910 zemřel. Šlo o velkorysý prostor, Emil Kratochvíl měl pět dětí a jeho synem byl i Zdeněk Kratochvíl, karikaturista, malíř a člen spolku Mánes. Odtud se znali s Janem Kotěrou, ale také s Jože Plečnikem, který navrhl rodinnou hrobku na lesním hřbitově na Křivoklátě,“ popisuje Martin Helikar.

Kratochvílova vila architekta Jana Kotěry v Černošicích

Citlivá rekonstrukce vily se uskutečnila na přelomu tisíciletí a trvala tři roky. „Když jsem dům koupil, hledal jsem někoho, kdo mi ho pomůže architektonicky upravit. Přišel jsem tehdy za historikem architektury Zdeňkem Lukešem, aby mi někoho doporučil, a vzpomínám si, že mi řekl: A koho byste hledal, toho nejlepšího už jste našel, a to byl Kotěra,“ vzpomíná Martin Helikar.

Když pak v archivu Národního technického muzea studoval Kotěrovu původní plánovou dokumentaci, pochopil prý, že Zdeněk Lukeš měl pravdu. „Kotěrova koncepce absolutně vyhovuje i dnešku. Navíc, oceňuji, že provozní prostory jsou oddělené od společenských i soukromých. I z dnešního pohledu je koncepce domu zajímavá a dobře řešená,“ dodává.

autor: Alena Rokosová | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.