Žijí v domech, které před více než 100 lety navrhl Jan Kotěra. Jak se jim bydlí a jak náročná je péče o dílo významného architekta?
Chci udržovat a rozvíjet kulturní odkaz nakladatele Jana Laichtera, kterého nezná tolik lidí jako architekta Jana Kotěru, říká prapravnuk stavebníka Laichterova domu
Když nakladatel Jan Laichter potřeboval na začátku minulého století přesunout své nakladatelství do větších prostor, oslovil architekta Jana Kotěru. A přál si stavbu, která bude kombinací sídla nakladatelství a rodinného a činžovního domu. Do Laichterova domu, jednoho z Kotěrových vrcholných děl na pražských Vinohradech, vás vezmeme v dalším dílu seriálu o životě v domech významného architekta.
„Pro Jana Laichtera byl velkou inspirací renesanční nakladatelský dům rodiny Plantin-Moretus v Antverpách, ve kterém rodina i žila. Líbila se mu myšlenka mít všechno na jednom místě,“ vypráví před domem s přísně geometrickou fasádou, které dominuje prosklený arkýř, prapravnuk nakladatele Štěpán Laichter. A dodává, že Kotěra dokonce zpočátku navrhoval i úpravy knih.
Dům v Chopinově ulici, postavený v letech 1908 až 1910, byl původně třípatrový. Čtvrté patro přistavěli až v roce 1937 podle návrhu Kotěrova spolupracovníka Pavla Janáka. V přízemí domu sídlilo nakladatelství, kterému dominovala písárna, a nad ním se nacházel prostorný byt rodiny Jana Laichtera. S nakladatelstvím ho spojovala schodišťová hala s šablonovou výmalbou Františka Kysely. Byty ve vyšších patrech pak sloužily synům nakladatele a disponovaly samostatným vstupem z průčelí.
„Interiér schodišťové haly se dochoval skoro kompletně v původním stavu, což bohužel neplatí pro byty nad námi,“ říká Štěpán Laichter, který převzal správu domu po svém dědečkovi. Pátrání po původním vybavení interiéru je prý nekonečná detektivka. „Pořád objevujeme některé kusy nábytku, a to i v rámci rodiny. Když jsem začal zkoumat původní návrhy interiéru, viděl jsem na nich třeba tento rozkládací stolek a říkal si, že ho odněkud znám. Pak mi došlo, že jsme ho celé moje dětství měli na chatě,“ ukazuje Štěpán Laichter.
Sdílený prostor i veřejně přístupná expozice
Vydavatelství jeho předka muselo skončit v roce 1949. Rodina v domě bydlela ještě do začátku 60. let, pak byla exekučně vystěhována a dům získala zpět až po roce 1989. Už nikdy však nežila v původním nakladatelském bytě. „Začátky byly těžké. Zvlášť, co se týká vyrovnávání vztahů s nájemníky. Bohužel k mnoha škodám na domě a v jeho interiéru došlo právě na začátku 90. let, kdy vlastnické vztahy nebyly jasné,“ říká Štěpán Laichter.
Od roku 2000 až do letošního roku v domě sídlilo nakladatelství Paseka. „Z bývalých kancelářích je teď sdílený prostor, od něhož je oddělená historická část domu. Rádi bychom zdejší prostory častěji zpřístupňovali veřejnosti a v budoucnu tu měli i veřejně přístupnou expozici,“ přibližuje další plány Štěpán Laichter, který chce rozvíjet a udržovat odkaz svého prapradědečka. „Primární závazek samozřejmě je, aby dům člověku nespadl na hlavu. A druhotný, ale daleko důležitější, je udržovat a rozvíjet kulturní odkaz Jana Laichtera, kterého nezná tolik lidí jako Jana Kotěru,“ dodává.
Související
-
Po schodech do věže a s čelovkou do vodojemu. Vodárna Jana Kotěry se otevře díky Open House Praha
Vodárenská věž v Michli architekta Jana Kotěry je součástí vršovického vodárenského komplexu, který byl postaven v letech 1906 až 1907 ve stylu geometrické moderny.
-
Moderní Okresní dům architekta Jana Kotěry v Hradci Králové slaví letos 120. jubileum
Okresní dům v Hradci Králové se řadí mezi první významná díla architekta Jana Kotěry, který se narodil před 150 lety. Jde o počátky moderního stavitelství na našem území.
-
„Vypadá, jako by nebyla vůbec opravená.“ Architekti obnovili Školu architektury
Do Školy architektury, která je součástí pražské Akademie výtvarných umění v ulici U Akademie, se brzo vrátí studenti.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
