Nejen myšlení, ale i jednání a životní praxe. Před 50 lety zemřela filosofka Hannah Arendtová

Na Vltavě její život, dílo i vliv na moderní a současné myšlení připomněl historik a politolog z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Přemysl Houda.

„Arendtová na mě nejprve příliš nezapůsobila, postupem času jsem si ale uvědomil, že je zajímavější, než se mi za studií zdálo. Začal jsem oceňovat sepětí mezi myšlením, mezi filosofií a praktickým životem, které je pro ni určující,“ říká na úvod rozhovoru Houda. 

Kladla důraz na filosofii praxe, jednání, politična. A když se pro něco nadchla, nebála se sestoupit z výšin filosofie. Opustit heideggerovské, jaspersovské bádání nad bytím a akcentovat lidskou praxi.
Přemysl Houda

Vedle témat, s nimiž si německou myslitelku asociujeme – tedy s pronikavou analýzou totalitních režimů 20. století, s jejími otázkami po původu zla v člověku, nebo s úvahami o pravdě a svobodě v moderním světě, je podle Houdy podstatné vyzdvihnout i její důraz na občanskou společnost: „Občan je někdo, kdo rozvíjí veřejný prostor,“ dodává.

Svět, který Arendtová opustila před 50 lety, se během té doby radikálně změnil. V západním civilizačním okruhu dnes k nejpalčivějším tématům patří úpadek demokracie a vzestup populismu, uprchlická a migrační problematika, technologické změny a etika nebo klimatická krize.

Ovlivnila Arendtová výrazněji i české filosofické a politologické prostředí? Poslechněte si v rozhovoru.