Narodila se a dětství prožila v Pardubicích, z nichž však vyrazila za dobrodružstvím a studiem postupně do Bechyně (SPŠK) a do Zlína (UTB). Jelikož si dlouho nebyla jistá, co chce dělat, až bude velká, většinu času trávila tím, že si četla. Nakonec ji zlákala Praha, kde na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy absolvovala obor Elektronická kultura a sémiotika (na výběr zaměření měl tehdy nemalý vliv Umberto Eco). Reflexi přečtených knih i jiných kulturních zážitků zúročila v textech pro nejrůznější weby a periodika. Kulturními tipy, recenzemi a rozhovory přispívala mimo jiné do týdeníkových příloh Hospodářských novin (IN magazín, magazín Víkend a Ego) nebo do Magazínu MF Dnes. Působila i jako PR a pomáhala propagovat například činnost nakladatelství Portál, Národní knihovny ČR či vydavatelství OneHotBook. Fungovala také jako recenzentka a vedoucí literární rubriky kulturního webu Kulturissimo.cz. Fascinace literaturou ji nakonec přivedla k audioknihám, jimž se v letech 2014-2019 věnovala jako redaktorka ve vydavatelství OneHotBook a pak i ve vydavatelství Tympanum.
Ve vltavské Mozaice se tak šťastně vrací ke svým publicistickým kořenům. Stále tráví převážnou část volného času četbou, případně hovorem o knihách nebo audioknihách, zpravidla však dojde i na kinematografii, seriálovou tvorbu a design. Krom uvedeného relaxuje rovněž dlouhými procházkami či ve spánku.
Všechny články
-
Jana Šrámková má své postavy ráda, já svým házím klacky pod nohy, říká Jan Němec o společném románu
Román, který se dá číst ze dvou stran, příběh, jehož poloviny se doplňují na každé stránce jako dvě strany téže mince – a pomyslnou mincí je byt, který obě postavy obývají.
-
Dělal jsem to špatný i to dobrý, konec je nádherný. Standa Tišer vypráví svůj divoký životní příběh
Rozhovor s autory knížky Já byl frajer kluk Standou Tišerem, Marií Urbanovou a režisérem vltavské četby Jakubem Doubravou.
-
Náboženské prostředí možná manipulátory trochu přitahuje, říká Petra Dvořáková o novém románu Návrat
Návrat, který vypráví příběh mladé jeptišky, kterou život v klášteře nenaplňuje a přemýšlí o tom, jestli její srdce patří Bohu, nebo jinému člověku.
-
Dvojnásobná nominace pro Letnice. Ceny Magnesia Litera má šanci získat Hlaučo nebo Pitínský
Nakolik se zavedené tuzemské literární ocenění a nominace na něj vyhlášené doplňují s novou, nedávno udílenou Cenou literární kritiky? A Magnesia Litera ukazuje navíc?
-
Cenu literární kritiky získaly spisovatelka Emma Kausc a básnířka Iryna Zahladko
Vůbec první domácí Ceny literární kritiky získala v kategorii próza Emma Kausc za román Narušení děje a v kategorii poezie Iryna Zahladko za sbírku Jak se líčit v nemoci.
-
Agatha Christie, Ivan Jonák… Nakolik můžeme věřit autorům autobiografií?
Kdy můžeme knihu číst jako obraz skutečnosti? Na to jsme se ptali autorky knihy Od autobiografie k autofikci, literární vědkyně Zuzany Foniokové.
-
Kostka jako kulička. Muzeum literatury hledá cesty, jak se na Neumanna, Nerudu i Fielda dívat jinak
Jak proměnil S. K. Neumanna pobyt v Bílovicích nad Svitavou v „lesního muže“? Které ze současných vynálezů předpověděl Jan Neruda? A kdo vymyslel boha kanálů Lomikela?
-
Muriel pro Wintona není sama. Komiksové ceny získal historický námět i lynchovská noční můra
Muriel si v klíčových kategoriích Nejlepší kniha roku, kresba i scénář odnesl titul Winton nebyl sám. Hlavní ocenění Česká akademie komiksu přiřkla experimentu Traum 1999.
-
Základem veškeré kreativity je strach ze smrti. Orhan Pamuk mluvil v Praze o svém románu Morové noci
Orhan Pamuk, vyprávěl v Praze u příležitosti stejnojmenné výstavy v centru současného umění DOX o Muzeu nevinnosti, touze stát se malířem i o novém románu Morové noci.
-
Cenu Karla Čapka získal Tomáš Halík. V odkazu bytostného humanisty vyrůstal už od dětství
Cenu Karla Čapka udělovanou letos u příležitosti 100. výročí založení Českého centra Mezinárodního PEN klubu obdržel Tomáš Halík.
Stránky
- 1
- 2
- 3
- 4
- 5
- …
- následující ›
- poslední »