Martina Rasch

Vltava slavná a splavná je projekt Národního památkového ústavu, který má připomenout fenomén naší řeky. Ta je evropskou kulturní cestou se spoustou krajinných zajímavostí.

Je jedním ze zakladatelů Divadla Vosto5 a moderátorem Vizitky na Vltavě. S Karolínou Koubovou mluví o improvizaci, o hranicích humoru i vedení rozhovorů.

Je první ženou v historii České filharmonie s definitivou ve spodních smyčcových nástrojích. Vede jen samé violisty – muže, před kterými si získala umělecký respekt.

Léta pořádá Colour Meeting festival v Poličce. Letošní 22. ročník bude poslední. „Nejdojemnější okamžiky jsou, když vám někdo řekne, tuto kapelu jsem neznal a je skvělá.“

Už druhou sezonu působí v Dejvickém divadle. Jaký preferuje režijní přístup? A jakým způsobem si ona sama obléká roli? Ptá se Karolína Koubová.

Respektovaná herečka se zamýšlí nad tím, jak moc je pro člověka důležitá příroda a mluví o tom, že ji odjakživa lákalo co nejpřirozenější herectví.

Naposledy zaujala knihou Spojenci, která je nejen o osvobození Plzně Američany. Do textů a ilustrací zakomponovává vzdělávací prvek. Baví ji, když ilustrace dorozvíjí text.

Francouzština mu od začátku šla, jakoby ji už znal. Se svojí ženou Matyldou jsou laureáty Ceny tvůrčí Afriky. Získali ji za překlady frankofonních divadelní autorů.

Ptákům se lidé věnují od nepaměti, je to nejprozkoumanější druh zvířat. Ptačí zpěv vzbuzuje v každém něco jiného, když si ho všímáme, má pozitivní vliv na duševní zdraví.

V dějinách umění ji zajímá nelineární čas. Myšlenky o něm zakomponovala i do výstavy Mlčící jaro v Národní galerii. Minulá díla totiž ožívají i v jiném kontextu umění.