Martina Rasch

Její nový snímek Život k sežrání uvidí diváci nejen u nás, ale třeba i ve Francii nebo v dalekém Japonsku. Jak přiznává, vytvořit loutku Bena pro ni bylo složité.

Mnozí si podobu Emy Bovaryové spojují se starší ženou, než je osmadvacetiletá Denisa Barešová. Ta hlavní roli Paní Bovaryové v nové adaptaci ve Stavovském divadle hraje.

Opera je podle ní živoucí žánr. Týká se zásadních věcí v životě, které se nikdy nezmění. „Vizuál není v operním divadle to nejdůležitější, ale dává se mu dnes přednost.“

Věhlasný fotoateliér navštívil svého času Albert Einstein, Tomáš Garrigue Masaryk či Antonín Dvořák. Vznikla galerie osobností, kterou si Jan Langhans pečlivě schraňoval.

Stojí za dokumentem Architektura ČSSR 58–89, kterým ukázuje, že tehdejší architektura byla „světová. „Za celou řadou věcí se skrývají společenská a umělecká dramata,“ říká.

Její nejnovější počin je kusem bez příběhu. Výchozím materiálem k inscenaci Díla. Autoportrét. Sebevražda v MeetFactory byly knihy Édouarda Levého.

Spolu s Davidem Čálkem natočili dokument Válečný zpravodaj o práci Martina Dorazína na Ukrajině. Na festivalu ve Varšavě dostal film hlavní cenu za dokument i cenu diváků.

Vždycky byla trémistka, proto inklinovala k pedagogice. Na klavír se podle ní může naučit hrát každý. Sama se pro něj snaží nadchnout děti i dospělé od úplného začátku.

Jeho tvorbu charakterizuje mysteriózní atmosféra, ostře kontrastní černé a bílé plochy a velký smysl pro detail. Ve Vizitce mluví o své autorské knižní prvotině Traum 1999.

Vystudoval translatologii a připomíná, že u překladů byla AI dřív než v jiných profesích. Gramotnost v oblasti umělé inteligence se snaží šířit se spolkem Aignos.