Martina Rasch

Režiséry a producenty oslovuje svým rukopisem. Má ráda dlouhé záběry a inspiruje se fotografiemi. Původně chtěla být investigativní novinářkou či válečnou reportérkou.

Je zakladatelem nezávislého brněnského galerijního prostoru Solo offspace. Kultivovat vnitřní vnímavost je podle něj práce umělce. Jeho dílo pak promlouvá k lidem silněji.

Spojuje umění s terapií, pohyb lidského těla s filozofií a vědecké bádání s poezií. Dlouhodobě ji inspiruje taoistická filozofie, kterou prolnula i s  uměleckou tvorbou.

Vltava slavná a splavná je projekt Národního památkového ústavu, který má připomenout fenomén naší řeky. Ta je evropskou kulturní cestou se spoustou krajinných zajímavostí.

Je jedním ze zakladatelů Divadla Vosto5 a moderátorem Vizitky na Vltavě. S Karolínou Koubovou mluví o improvizaci, o hranicích humoru i vedení rozhovorů.

Už druhou sezonu působí v Dejvickém divadle. Jaký preferuje režijní přístup? A jakým způsobem si ona sama obléká roli? Ptá se Karolína Koubová.

Respektovaná herečka se zamýšlí nad tím, jak moc je pro člověka důležitá příroda a mluví o tom, že ji odjakživa lákalo co nejpřirozenější herectví.

V dějinách umění ji zajímá nelineární čas. Myšlenky o něm zakomponovala i do výstavy Mlčící jaro v Národní galerii. Minulá díla totiž ožívají i v jiném kontextu umění.

Už na JAMU ho zajímala herecká nuda nebo herecká úzkost. V Městských divadlech pražských hraje fenomenálního českého muzikanta v inscenaci Ježek.

Psát příběhy začala už v pěti letech velkými tiskacími písmeny. V knihách pro děti včetně Kosti odkazuje k morálním hodnotám a přátelství.