Ondřej Cihlář

Taťjana Medvecká je od roku 1975 spojená s Národním divadlem, její hlas si oblíbili i posluchači rozhlasových her a audioknih. Sílu rozhlasu objevila během pandemie covidu.

To pravé médium pro sebe brněnský umělec David Možný našel v roce 2000. Tehdy si totiž koupil první počítač a nadobro tak zahodil procesuální kresbu.

Kdyby Štěpán Jílek nevyhrál v kostelní soutěži o nejhezčí obrázek, asi by nezačal chodit do ZUŠky a v Brně na vysoké by ho nezaujal obor spojený s průmyslovým designem.

Sněz tu žábu – to je festival současné francouzské dramatiky, kterou z pozice ředitelky vede dramaturgyně Divadla NoD, absolventka divadelní vědy Natálie Preslová.

Málokdo toho ví o rozhlasových záznamech víc než archivář Miloslav Turek. Rozhlas poprvé zaznamenal ve čtyřech letech, později přijímače rozebíral a toužil být hlasatelem.

Jeho tvář se objevila v řadě seriálů, nejvýš ale staví roli asistenta Žížaly. Kvůli natáčení se v podstatě vzdal vystudovaného divadla.

Coby syn fotografky a kunsthistorika šel Jiří Látal po gymnáziu studovat malbu a restaurování. Na začátku 90. let ho ke spolupráci přizval nakladatel Ladislav Horáček.

Když před lety narazila v Dlouhé ulici na skupinu lidí, která čistila prostor po bývalém kině, přidala se k ní. V místě budoucího klubu Roxy zrovna vznikala výstava.

Se svým architektonickým studiem pracuje na několika projektech zároveň, aktuálně chystá k otevření „koncertní“ vestavbu karlovarských Císařských lázní.

Z jakých barev sestává jméno Ondřej? A z jakých dny v týdnu? Na tyto otázky dokáže bryskně odpovědět malířka Klára Sedlo. Považuje se za synestetičku.