Ctibor Turba: Je fascinující, kam Johann Le Guillerm dovedl nový cirkus

„Klauni mají být veselí jako papoušci. To, co vy děláte se studenty, je smutná komedie,“ slýchal Ctibor Turba v 80. letech od ředitele slavné cirkusové školy v Chalons en Champagne. Tamní pedagog Turba se ale nenechal odradit, a tak i díky němu může nyní svět obdivovat um Johanna Le Guillerma. Zejména o něm, ale také o vlastních divadelních aktivitách mluvil Ctibor Turba ve Vizitce s Ondřejem Cihlářem. 

Z prstů si vytvořil pistolku, vystřelil a shora se k němu snesl papír. Chytil ho, složil z něj vlaštovku, dýchl jí na hrot a poslal vzhůru. Vlaštovka se zatočila a přistála mu na předloktí. On ji opět popadl, poslal vzhůru, vlaštovka přistála na stejném místě. A znovu a znovu. Když už měl vlaštovčiny přítulnosti dost, dýchl na ni naposledy, vystřelil z pistolky a pták padl na zem. „Kolik grifů se musel naučit, aby vlaštovka přistávala stále na stejném místě?“ komentuje um francouzského novocirkusového mága Johanna Le Guillerma jeho někdejší pedagog z cirkusové školy v Chalons en Champagne, herec, mim a režisér Ctibor Turba.

Francouzský cirkusový umělec Johann Le Guillerm|foto:Profimedia

Když dobré znamená nové

K výuce na novocirkusové škole v Chalons en Champagne se Ctibor Turba v polovině 80. let dostal poté, co o této instituci natočil dokument pro jednu švýcarskou produkci. Nabídce filmování předcházelo švýcarské a francouzské uvedení Klaunerie z produkce Divadla Alfred, které Turba v 70. letech spoluzakládal. „Měl jsem pověst člověka, který přišel s určitým typem interpretace, klauniády, a to mě nominovalo na roli pedagoga,“ konstatuje. S Johannem Le Guillermem se prvně setkal až při natáčení. „Tehdy mi ještě se svým spolužákem říkal, že je na škole chtěli ovínit perspektivou něčeho nového, perspektivou cirkusové revoluce. Ale taky dodal, že nové věci ho nezajímají, že chce dělat hlavně dobré věci. A možná, že dělat dobré znamená dělat nové. Tehdy předznamenal události, které se opravdu staly.“ 

Ctibor Turba dále v rozhovoru popsal, jak francouzská škola rostla v dialogu starého s novým a jak se svými studenty bojoval za větší obraznost i novou formu dramaturgie. „To, kam ti kluci dovedli otázku formy, moderní žongláže a interpretace balanční techniky, je pro mě fascinující,“ konstatuje. Turbovu někdejší podporu chválí i sám Le Guillerm, jenž na jedné z předchozích pražských návštěv řekl: „Jeho důvěra v to, co jsem chtěl dělat, pro mě tehdy byla nejcennější.“