Ondřej Cihlář

Vede vzdělávací programy v Centru současného umění DOX. „Pokud je naše zkušenost uvědomělá, probíhá v rámci více smyslů, může se lépe vytvořit paměťový záznam v mozku.“

Mluví s Ondřejem Cihlářem o tom, jak vypadá její tvůrčí proces, co jí dal songwriterský kemp, kde si zkusila napsat popový hit, a přiznává taky, že je pro ni hudba terapií.

Podstatné je pro něj vracet se na stejná místa a přiznává, že v Amazonii vyhledává těžce přístupná. Rád medituje nad přírodou. Ve Venezuele zjistil, že je hledačem krásy.

Akrobacii přirovnává k vrcholovému sportu. Nový cirkus ale není jen o ní. „Losers Cirque Company je o přátelství, tým musí plout kupředu jako loď,” řekl ve Vizitce.

Při skládání hudby je empatický k žánru, ať už jde o diskotéku nebo operu. Muziku ke kultovnímu hitu z filmu Kouř Je to fajn složil za půl hodiny, řekl ve Vizice.

S Ondřejem Cihlářem se taky bavil o slováckém folkloru i o tom, proč člověk v globalizovaném světě nepozná Horňáka od obyvatele New Yorku.

Co je fotografie dnes? To rozkrývá ve své tvorbě i na výstavě Metanoia v pražské Galerii Fotografic. Změny fotografického média zkoumá také ve svých teoretických pracech. 

Moderuje podcast Doba složitá, píše romány a věnuje se slam poetry. Na architektuře se jí vždy líbilo to, že snoubí humanitní i technické obory. 

Proč považuje za největší design dneška sociální řešení aplikací, co ho nejvíc baví na glampingu a proč rád odpočívá při práci na zahradě? Ptá se Ondřej Cihlář.

Její nová dětská kniha Mami pocem je o vybalancování kariéry s rodinou. Další už podle ní bude o otcích. Jako kulturní novinářka mluví o českých filmech, které ji zaujaly.