Stavba, do které se otiskly dějiny 20. století. Budova Národního muzea slaví 130 let

10 fotografií

Je 18. května 1891 a v nejslavnostnějším sále muzejní novostavby, v Panteonu, začíná slavnost u příležitosti zahájení činnosti budovy architekta Josefa Schulze, jejíž stavba trvala šest let. Sbírky se ovšem do sálů teprve stěhují a vybavení a výzdoba muzea bude finálně dokončená až za 10 let, v roce 1901. „Josef Schulz nenavrhl jen budovu, dělal ji na klíč včetně interiérů, nábytku, doplňků, lustrů i expozic, které se také budovaly až do počátku 20. století. Budova, která se v roce 1891 otvírala, byla nedozdobená a vlastně prázdná,“ říká o 130 let později současný generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

8 fotografií

Muzeum získalo prostor pro své nové sídlo v místě zbouraných městských hradeb a Koňské brány. „Naši předci si pochvalovali, že získali hezké místo nedaleko centra Prahy, ale přesto v klidném místě,“ směje se Michal Lukeš.

Logo|foto:Český rozhlas

Veřejný konkurs na předběžné skici pro novou muzejní stavbu byl vypsán v roce 1883 a porota vybrala ze sedmadvaceti návrhů koncepci Josefa Schulze, představitele české neorenesance, spoluautora Rudolfina a později i budovy Uměleckoprůmyslového muzea. „Byl to zkušený architekt, na svou dobu progresivní, moderně přemýšlející a praktický. Pro stavbu muzejní budovy sbíral zkušenosti po celém světě, třeba i v British Museum. Je postavená v novorenesančním stylu, takže je to taková romantická, vyzdobená stavba, ale ve svém vnitřku jde o moderní, newyorskou budovu – jako kdybyste odstrojili mrakodrap z 19. století. Akorát tady je okolo výzdoba a není to vidět,“ popisuje ředitel muzea a dodává, že někteří krtici Schulzovy vyčítali, že „postavil obludu, která se do Prahy nehodí.“ 

Národní muzeum v Praze|foto:Petr Kozlík/MAFRA, Profimedia

Letecká bomba, okupační střelba i budování metra

Dvacáté století dalo monumentální muzejní budově zabrat – v květnu 1945 byla zasažena leteckou bombou, v srpnu 1968 ji poškodila střelba z okupačních kulometů a samopalů a podepsalo se na ní i budování metra nebo severojižní magistrály. Ale nejenom to. „Nebyla udržovaná, a jak muzeu docházel prostor, různě se přepážkovali tyto krásné sály. Chovali jsme se k ní dost barbarsky,“ dodává Michal Lukeš.

Nově zastřešená dvorana po znovu otevření muzea na podzim 2018|foto:Tomáš Vodňanský, Český rozhlas, Český rozhlas

Prosadit opravu národní kulturní památky, která už byla v havarijním stavu, se podařilo v roce 2006. Jedna z nejsložitějších obnov v dějinách moderní památkové péče za zhruba dvě miliardy korun začala po letech důkladných příprav na jaře 2015 a veřejnosti se národní kulturní památka opět otevřela na podzim 2018. Rekonstruovaná a restaurovaná do podoby z roku 1891 a zároveň vyhovující současným požadavkům a vybavená moderními technologiemi. „Budova je postavená kvalitě a dobře. Sice jsme ji během rekonstrukce hodně modernizovali, ale nepotřebovali jsme ji nějak přepisovat, měnit nebo vymýšlet něco úplně nového,“ dodává ředitel.