Stavba, do které se otiskly dějiny 20. století. Budova Národního muzea slaví 130 let
Od otevření novorenesanční Historické budovy Národního muzea na Václavském náměstí uplynulo přesně 130 let. Jakou budovu architekt Josef Schulz navrhl a jak se proměňovala ve 20. století, jehož dějiny doslova prošly muzejním palácem?
Je 18. května 1891 a v nejslavnostnějším sále muzejní novostavby, v Panteonu, začíná slavnost u příležitosti zahájení činnosti budovy architekta Josefa Schulze, jejíž stavba trvala šest let. Sbírky se ovšem do sálů teprve stěhují a vybavení a výzdoba muzea bude finálně dokončená až za 10 let, v roce 1901. „Josef Schulz nenavrhl jen budovu, dělal ji na klíč včetně interiérů, nábytku, doplňků, lustrů i expozic, které se také budovaly až do počátku 20. století. Budova, která se v roce 1891 otvírala, byla nedozdobená a vlastně prázdná,“ říká o 130 let později současný generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.
Muzeum získalo prostor pro své nové sídlo v místě zbouraných městských hradeb a Koňské brány. „Naši předci si pochvalovali, že získali hezké místo nedaleko centra Prahy, ale přesto v klidném místě,“ směje se Michal Lukeš.
Veřejný konkurs na předběžné skici pro novou muzejní stavbu byl vypsán v roce 1883 a porota vybrala ze sedmadvaceti návrhů koncepci Josefa Schulze, představitele české neorenesance, spoluautora Rudolfina a později i budovy Uměleckoprůmyslového muzea. „Byl to zkušený architekt, na svou dobu progresivní, moderně přemýšlející a praktický. Pro stavbu muzejní budovy sbíral zkušenosti po celém světě, třeba i v British Museum. Je postavená v novorenesančním stylu, takže je to taková romantická, vyzdobená stavba, ale ve svém vnitřku jde o moderní, newyorskou budovu – jako kdybyste odstrojili mrakodrap z 19. století. Akorát tady je okolo výzdoba a není to vidět,“ popisuje ředitel muzea a dodává, že někteří krtici Schulzovy vyčítali, že „postavil obludu, která se do Prahy nehodí.“
Letecká bomba, okupační střelba i budování metra
Dvacáté století dalo monumentální muzejní budově zabrat – v květnu 1945 byla zasažena leteckou bombou, v srpnu 1968 ji poškodila střelba z okupačních kulometů a samopalů a podepsalo se na ní i budování metra nebo severojižní magistrály. Ale nejenom to. „Nebyla udržovaná, a jak muzeu docházel prostor, různě se přepážkovali tyto krásné sály. Chovali jsme se k ní dost barbarsky,“ dodává Michal Lukeš.
Prosadit opravu národní kulturní památky, která už byla v havarijním stavu, se podařilo v roce 2006. Jedna z nejsložitějších obnov v dějinách moderní památkové péče za zhruba dvě miliardy korun začala po letech důkladných příprav na jaře 2015 a veřejnosti se národní kulturní památka opět otevřela na podzim 2018. Rekonstruovaná a restaurovaná do podoby z roku 1891 a zároveň vyhovující současným požadavkům a vybavená moderními technologiemi. „Budova je postavená kvalitě a dobře. Sice jsme ji během rekonstrukce hodně modernizovali, ale nepotřebovali jsme ji nějak přepisovat, měnit nebo vymýšlet něco úplně nového,“ dodává ředitel.
Související
-
Do výstavních sálů se vrací život. Národní muzeum otevře většinu svých objektů v Praze i mimo ni
Dezinfekce, roušky i povinné rozestupy. Po téměř dvouměsíční nucené přestávce otevřelo Národní muzeum a také Národní galerie Praha. Jak to v nich teď vypadá?
-
Národní muzeum se za rok uzavře. Kvůli rekonstrukci
Národní muzeum Praha bude od příštího léta kvůli rekonstrukci zavřené. Půjde vůbec o historicky první tak rozsáhlou opravu této budovy, do které každý den proudí de...
-
Je Pantheon jen skladiště soch aneb K čemu nám už 200 let je Národní muzeum?
Fučík ven? Šrámek zpět? A byl tam ten Šrámek vůbec někdy? Nebo jak to bylo? A co císař František Josef? Patří mezi velké Čechy?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
