K. H. Frank v Panenských Břežanech pobýval s rodinou, dnes je tam oceněná expozice Zločin a trest

12. říjen 2018
Expozice Zločin a trest, Památník národního útlaku a odboje v Panenských Břežanech

Památkově chráněný areál v Panenských Břežanech nedaleko Prahy nejprve obývaly benediktýnky, později významní prvorepublikoví podnikatelé a také prominentní nacisté - Reinhard Heydrich se odtud vydal na svou poslední cestu do Prahy.

Dnes najdeme v původně barokním zámku, který po arizaci obýval Karl Hermann Frank s rodinou, Památník národního útlaku a odboje. Jeho expozice Zločin a trest získala ocenění Gloria Musaealis 2016. Vedle něj stojí vůbec první novostavba architekta Jana Blažeje Santiniho Aichela. A nejen to. Jednou z majitelek Panenských Břežan byla žena, kterou malíř Gustav Klimt vypodobnil na svém zřejmě nejslavnějším obraze, kterému se říká Dáma ve zlatém.

Památník národního útlaku a odboje v Panenských Břežanech

Oceněný Památník národního útlaku a odboje

Spolu s Lidicemi a Terezínem by měly Panenské Břežany tvořit jakýsi trojúhelník paměti národa tohoto období. Libreto expozice zpracovali přední čeští historici. Úvod expozice je věnovaný historii obce a horního i dolního zámku, ve kterém se za války usídlili nacističtí pohlaváři – dolní zámek obýval nejprve Konstantin von Neurath a pak Reinhard Heydrich, horní zase Karl Hermann Frank.

„Pro Panenské Břežany bylo vyčleněno terezínské komando, vězni zajišťovali provoz na polích a údržbu zahrad. Když bylo uzavřeno konečné řešení, nahradila je skupina z Flossenbürgu. Panenské Břežany se staly jedním z nejmenších pobočných koncentračních táborů na našem území, “ říká Hana Bílková, ředitelka Oblastního muzea Praha-východ.
Závěrečná část expozice je věnovaná Frankovi. Historik Vězeňské služby Aleš Kýr, který se podílel na libretu expozice, říká: „Diskutovali jsme, jak ho zpřítomnit, aby to nebyla propagace a postavili jsme koncept na myšlence zločinu a trestu. Nechtěli jsme, aby odboj skončil osvobozením Československa, ale aby závěrem bylo téma potrestání.“

Horní zámek v Panenských Břežanech před rekonstrukcí

Oprava zámku se stala Stavbou roku

Aby v horním zámku mohl vzniknout Památník národního útlaku a odboje, musel Středočeský kraj investovat do rozsáhlé opravy. V soutěži Stavba roku Středočeského kraje 2017 za ni pak získal ocenění za nejlepší rekonstrukci památkového objektu. Od roku 1957 do roku 2011 v zámku sídlil domov pro seniory, což se výrazně podepsalo na jeho stavu. Cílem rekonstrukce nebylo vrátit zámku původní, barokní podobu, ale podobu ze začátku 20. století, kdy areál obývaly rodiny cukrovarníka Ferdinanda Bloch-Bauera a nábytkáře Friedricha Gerstela. Jeho rukopis je v zámku stále patrný – dochovaly se vestavěné i precizně vyrobené skříně ze 30. let, ve kterých dodnes najdeme třeba kovové háčky na oblečení…

Kaple sv. Anny - Panenské Břežany

Santiniho první stavba na zelené louce

V  areálu najdeme také jedno z prvních děl barokního architekta Jana Blažeje Santiniho Aichela – kapli sv. Anny postavenou v letech 1705 a 1707. Její stavbu si u Santiniho objednala abatyše svatojiřského kláštera Helena Pieroni da Galiano, která tak v Santiniho kariéře sehrála důležitou roli – ještě ani ne třicetiletému architektovi dala možnost realizovat první stavbu na zelené louce. Měl naprostou svobodu a dokonce sám vybral místo, kde bude kaple stát. Kaple sv. Anny je vůbec prvním příkladem Santiniho paprsčité centrály. Koncepce projektu lze považovat za geometrickou a symbolickou výpověď – kaple má trojúhelníkový půdorys a šestistěnnou kupoli. V principech stavby se opakovaně vyskytují čísla tři, pět a šest…

Zlatá Adele, Gustav Klimt

Žila tu „Dáma ve zlatém“ Gustava Klimta

Ještě před tím, než se do horního a dolního zámku nastěhovali nacisté, byl majitelem obou zámků jeden z nejvýznamnějších průmyslníků přelomu 19. a 20. století Ferdinand Bloch-Bauer. Jeho ženu Adele známe z obrazu rakouského malíře Gustava Klimta z roku 1907, který nazval „Zlatá Adele“, ale který je dnes známější jako „Dáma ve zlatém“. V roce se stal 2006 nejdražším prodejním obrazem.  Pro svou Neue Galerie v New Yorku ho koupil miliardář Ronald Lauder za 135 milionů dolarů. Gustava Klimta požádal v roce 1903 o namalování portrétu Adele její manžel Ferdinand, obraz údajně ještě ten samý rok věnovat Adeliným rodičům. Jenže Klimt vytvořil nespočet Adeliných skic a na obraze, plném skrytých významů, pracoval celé tři roky…