Povinností Pražského jara je být moderní a přesvědčovat klasické publikum, ať se nebojí experimentů, říká ředitel Roman Bělor

6. květen 2022

„Měl by to být někdo, kdo hodně ví o hudbě, technologiích i marketingu,“ popisuje ředitel Pražského jara Roman Bělor člověka, který jej jednou na tomto postu nahradí. Ve Vizitce, natočené krátce před startem 77. ročníku festivalu, ale s Danielem Jägerem mluvil třeba i o ideálním počtu koncertů, o tom, proč se po maturitě vydal studovat ČVUT, anebo o svých politických ambicích.

Jeho dědeček býval význačným skautským činovníkem, a i proto měl Roman Bělor jako kluk rád trampské písně. Rejstřík oblíbené hudby má dodnes široký, a stejně tak široká je paleta profesí, jimž se věnovali jeho nejbližší. „V rodině máme právníky, techniky, teta byla sochařka, strýc animátor. Z protekce jsem chodil do zákulisí Divadla Spejbla a Hurvínka,“ usmívá se Bělor.

Primátor Prahy Zdeněk Hřib a ředitel festivalu Roman Bělor na tiskové konferenci k 77. ročníku hudebního festivalu Pražské jaro

Hudebně ho ale nejvíc ovlivnil tatínek. Zpěv studoval na konzervatoři a byl členem souboru staré hudby Pražští madrigalisté. Zpěvu se ostatně věnoval i Roman Bělor, nejprve jako člen Kühnova dětského sboru, později jako člen Kühnova smíšeného sboru. Zpěvem si dodnes kompenzuje veskrze manažerské profese, jimž se celý dospělý život věnuje. Ačkoliv na gymnáziu mu šly jazyky a zvažoval studia sociologie, rozhodl se nakonec z čistě praktických důvodů pro ČVUT. „Maturoval jsem roku 1977 a humanitní obory byly indoktrinované. Nakonec jsem šel pod vlivem strýce elektrotechnika na techniku, ale bylo to utrpení. Ačkoliv jsem technokraticky zaměřený člověk, trpěl jsem jednostranností matematiky a ekonomiky.“  

Potkali se v Lipsku

Čtěte také

Jenomže právě kombinace zpěvu (a tedy znalosti kulturní scény) a exaktních věd se brzy po revoluci ukázala jako klíčová. Když v novinách našel inzerát, že Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK, tehdy s dirigentem Jiřím Bělohlávkem v čele, hledá manažera, všechno do sebe zaklaplo. „S FOK jsme totiž kdysi na zájezdě v Lipsku zpívali na jednom koncertě. Pana Bělohlávka jsem tam viděl jako sborista ze sedmé řady,“ konstatuje.

Z pozice manažera se postupně posunul na post ředitele a po jedenácti letech dostal nabídku na převzetí vedení festivalu Pražské jaro. V jeho čele stojí už dvaadvacet let a ve Vizitce připustil, že nad předáním pozice mladšímu následovníkovi přemýšlí. „Když jsem se stal ředitelem FOK, bylo mi pětatřicet. Je to připomínka toho, abych se nestal starým, takzvaně nenahraditelným ředitelem,“ říká třiašedesátiletý Bělor.

Čtěte také

V rozhovoru mluvil také o přemýšlení nad dramaturgií festivalu, která letos klade velký důraz na soudobou vážnou hudbu. Tyto koncerty se budou odehrávat hlavně v sále v centru DOX. „Pražské jaro má unikátní postavení, jeho povinností je být moderní, odvážný a přesvědčovat i klasické publikum, že je třeba nebát se experimentů,“ uvádí na konto přehlídky s kořeny v roce 1946.

Kromě práce na festivalu se Roman Bělor coby poslanec za hnutí STAN věnuje od roku 2021 politice. Jako člen podvýboru pro kulturu by se chtěl například zasadit o redefinici statusu umělce na volné noze, aby pro tyto lidi bylo jednodušší v případě nouze jako během pandemie covidu zažádat o státní příspěvek. Jeho agendou je také modernizace příspěvkových organizací, neboť stávající uspořádání je zastaralé.

Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová