Není to jen zlé, ale i inspirativní. Roman Bělor představuje novou virtuální podobu festivalu Pražské jaro
Pražské jaro 2020 se v době pandemie přesouvá do online prostředí. Ředitel Roman Bělor přibližuje, jak 75. ročník festivalu, který přežil dva politické převraty a jednu vojenskou invazi, v nové době vnímat.
Stejně jako je tomu u řady jiných kulturních akcí, stáli i organizátoři festivalu Pražské jaro před rozhodnutím, zdali letošní ročník nezrušit. Posunout program o rok nepřipadalo v úvahu, protože příští ročník je již kompletně hotov. „Rozhodně jsme nikdy neuvažovali o tom, že bychom to vzdali. Bylo to takové bojovné rozhodnutí, s vědomím, že i v těchto podmínkách jsme schopni uspořádat něco, co má špičkové parametry, byť samozřejmě v určitém omezeném rozsahu,” říká ředitel festivalu Pražské jaro Roman Bělor.
Mezi priority festivalu patří zachování tradičních vztahů s Českou filharmonií, FOKem, SOČRem, PKF – Prague Philharmonia a Collegiem 1704. I z toho důvodu se vedení rozhodlo přesunout 11 koncertů do online prostředí. Spolu s archivními vystoupeními z předchozích ročníků je odvysílá Česká televize a Český rozhlas nebo budou k vidění na webu Pražského jara, a to i se zpožděním. Divákovi může chybět 3D zážitek z poslechu, ředitel festivalu proto doporučuje zkontrolovat zvukové vybavení domácích televizorů a počítačů. Signál přenosu bude totiž velmi kvalitní.
Čtěte také
Virtuální podoba festivalu přináší však i pozitiva. Například se poprvé v historii Pražského jara odehraje koncert v Brně, kde vystoupí Brno Contemporary Orchestra živě v Janáčkově divadle. Následující ročníky festivalu se však do online prostředí přesouvat nebudou. „Nevylučuji, že budeme v budoucnu více programu sdílet do mediálního prostoru, protože to umožní řadě lidí koncerty sledovat, i když nestihnou koupit vstupenky nebo jsou geograficky vzdáleni,” doplňuje k dalším plánům Pražského jara Roman Bělor.
Nejposlouchanější
-
Nora Eckhardtová: Druhá strana řeky. Jak souvisí zmizení podnikatele s dávným krveprolitím?
-
Šedivý pokoj, Čmoud nebo Návěstí. Povídky Stefana Grabińského, klasika polské fantastické literatury
-
Kurt Vonnegut: Matka noc. Nejčernější groteska o muži, který šířil zlo, aby pomohl dobru
-
Ngaio Marshová: Zpěv v ráhnoví. Pátrání po úchylném vrahovi žen
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
