Když jsem zjistil, jak může být Dvořákův Klavírní koncert krásný, vytřeštil jsem oči, říká dramaturg Dvořákovy Prahy Jan Simon
Šestihodinový maraton souborného klavírního díla Antonína Dvořáka je jedním z lákadel 13. ročníku festivalu Dvořákova Praha, který začíná 4. září. I tuto akci ovlivnila koronavirová pandemie, festival například přišel o vystoupení dvanácti berlínských cellistů. I o tom ve Vizitce mluvil s Danielem Jägerem klavírista a programový ředitel Dvořákovy Prahy Jan Simon.
Ačkoliv Antonín Dvořák patří ke světově nejhranějším českým skladatelům, „rekreační“ posluchači většinou znají jeho symfonie a ke klavírním koncertům se proposlouchávají postupně. Cestu si k nim hledal i klavírista a programový ředidel festivalu Dvořákova Praha Jan Simon. Psal se rok 2000, když od festivalu Pražské jaro dostal nabídku přednést Dvořákův Klavírní koncert g moll.
„Pár dní před tím byl v Praze klavírista András Schiff, který ten koncert hrál s Jiřím Bělohlávkem. Já vytřeštil oči a zjistil, že tento sólový Dvořák je fakt nádherný,“ vzpomíná Jan Simon ve Vizitce. „Hodně mě to pak posunulo a začal jsem Dvořáka vnímat v širších komponistických souvislostech, od symfonií jsem utekl k méně frekventovaným dílům,“ říká muž, jenž kus dětství strávil ve služební lóži Národního divadla. Jeho otec Ladislav Simon totiž dirigoval tamní operní a baletní představení a malý Jan tak měl Dvořákovy opery Jakobín, Rusalka nebo Armida z první ruky. „Dvořák mě tedy provází celým životem, jen jsem netušil, že teď to bude tak intenzivně,“ dodává.
Dvořákova komorní hudba má zelenou
Poslední dva roky se Jan Simon stará o dramaturgii celého festivalu Dvořákova Praha, přičemž pořádající Akademii klasické hudby původně nabízel „jen“ vzdělávací projekty pro mladé talentované hudebníky. Dohled nad programem převzal po Marku Vrabcovi, který podle Simona udělal z Dvořákovy Prahy v evropském měřítku konkurence schopný festival. Ke koncepci Jan Simon ve Vizitce řekl: „Rád bych držel programové řady a rozvíjel je, ale není to dogmatem, může se stát, že nějaké řady zaniknou a jiné vzniknou. Do této doby se festival málo věnoval komorní Dvořákově hudbě, což je teď můj dlouhodobý cíl, který mám rozvržený na čtyři roky.“
Jan Simon ve Vizitce mluvil také o dvou klíčových osobnostech, které ovlivnily jeho hudební i manažerský život: s Jiřím Bělohlávkem nahrál komplet pěti klavírních koncertu Ludwiga van Beethovena, Vladimír Válek mu nabídl místo u SOČRu. Simon tam nakonec zůstal čtrnáct let. „Když jste manažer, nemůžete pak prosedět osm hodin denně u piana a hrát sto koncertů za rok. Tehdy jsem jich absolvoval tak třicet až čtyřicet, teď je to ještě míň. Navíc je to čím dál těžší, dřív jsem na rozehrání potřeboval pět minut, teď hodinu. Asi taky musím udělat něco se životosprávou, aby se mi v kloubech nehromadilo to, co se tam hromadit nemá.“
Poslechněte si celou Vizitku, ve které Jan Simon mimo jiné detailně probírá program letošního ročníku festivalu Dvořákova Praha.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
