Pražské jaro jako „televizní“ festival přinesl nabídku přiměřenou podmínkám. Vrcholem zůstala Má vlast
Letošní Pražské jaro se muselo vzdát účasti velkých zahraničních orchestrů a upravit program. Přesto festival nabídl přes dvě desítky koncertů. S jakými úskalími se museli organizátoři vypořádat a neotevřely jim omezené podmínky i nové cesty do budoucna? Na otázky Daniela Jägera odpovídají ředitel festivalu Roman Bělor a hudební publicisté Helena Havlíková a Petr Veber.
Chcete nám něco vzkázat?
Své komentáře nebo tipy posílejte na adresu: akcent@rozhlas.cz.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
George Farquhar: Galantní lest. Hvězdně obsazená komedie o dvou zchudlých londýnských kavalírech
-
Martin Františák: Mlčení. Příběh chátrajícího statku, který ovládá nejstarší člen rodu
-
Povídky Stefana Benniho, Marca Lodoliho, Itala Calvina a dalších italských spisovatelů
-
Václav Kahuda: Proudy. Ponořte se do spodních vod života a jeho literatury v Četbě s hvězdičkou
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
