Molière: Lakomec. Ivan Trojan v titulní roli slavné komedie, v níž jde o peníze až v první řadě

Pětiaktová hra v próze, jejímž hlavním hrdinou je lichvář a chorobný lakomec milující více než kohokoli z bližních svoje peníze, byla napsána v roce 1668. Dnes patří k nejoceňovanějším Molièrovým hrám, ale v době svého vzniku velký ohlas nevzbudila. I když hrál titulní roli sám autor, který si v komických úlohách uměl získat přízeň obecenstva, dosáhl Lakomec v Palais Royal pouhých dvaceti repríz. Obliba komedie přišla až později, dnes patří k nejuváděnějším autorovým hrám a jméno hlavní postavy se stalo synonymem pro lakomého člověka.

Podobně jako dříve napsaný Tartuffe je i Lakomec dramatem jedné rodiny. A také komedií charakterů, ve které děj i situace slouží k tomu, aby vyjevily ve vší nepatřičnosti a směšnosti nezvladatelnou neřest hlavní postavy. Vdovec Harpagon, otec dvou dospělých dětí Kleanta a Elišky, je posedlý hromaděním peněz, zároveň je přesvědčený, že ho o ně chce každý připravit. Navenek se tedy snaží vystupovat jako chudák a stejně lakomý je i co se týče výdajů na domácnost a potřeby svých dětí. Neúnosná rodinná situace vyvrcholí ve chvíli, kdy se Harpagon rozhodne dceru a syna vyvdat a oženit proti jejich vůli, protože sám plánuje sňatek s o mnoho let mladší dívkou. Zdá se, že otec má všechny prostředky k tomu, aby prosadil svou, jenže je zasažen na nejcitlivějším místě, když se mu ztratí doma ukryté peníze.

Čtěte také

Společenské nešvary i řešení velkých otázek s humorem. Dramatika Molièra je nesmrtelná

V českém prostředí byla hra patrně poprvé provedena v roce 1884 amatérským spolkem v Železném Brodě, na jeviště Národního divadla v Praze Lakomec poprvé vstoupil roku 1885 v režii Josefa Šmahy a překladu Jaroslava Vrchlického. V roce 1898 se hlavní role poprvé zhostil herec Jindřich Mošna. V dobových ohlasech se můžeme dočíst chválu jeho vynikajícího výkonu. Umělci, kteří přišli po něm, měli v každém případě nesnadný úkol a byli se svým předchůdcem srovnáváni. Lakomec je jednou z her, která jakoby se vždy zcela proměňovala podle obsazení a interpretace hlavní postavy, jiný byl tedy Molièrův Lakomec Františka Filipovského, jiný Miloše Kopeckého nebo třeba Borise Rösnera (abychom připomněli jen některé herecké představitele).

V rozhlasovém archivu byl Lakomec dosud k dispozici v nastudování režiséra Jiřího Rolla z roku 1973 se Stanislavem Neumannem jako Harpagonem. Teď přichází se svou verzí režisér Lukáš Hlavica, který zvolil text v překladu Vladimíra Mikeše. Titulní postavu nabídl Ivanu Trojanovi, spolu s ním si v inscenaci zahráli Filip Kaňkovský, Klára Suchá, Ondřej Brousek, Anežka Šťastná, Dana Černá, Petr Lněnička, Václav Vydra, Jaromír Meduna, Jiří Knot a Jiří Maryško.