Petr Vizina: Německé blues

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Německá skupina Kraftwerk, zleva Emil Schult, Ralf Hütter a Florian Schneider v roce 1973
0:00
/
0:00

Teprve zpětně se dozvídám, jak vznikal zvuk na nahrávkách mé oblíbené kapely.

Jedete po dálnici nějakých 130 kilometrů za hodinu a v otevřeném okénku je slyšet zvuk, jak auto sviští kolem dálničních sloupů s ukazateli – š, š, š, š….

To jsme ovšem hluboko v 70. letech minulého století, moje oblíbená kapela je z Düsseldorfu v Západním Německu a jmenuje se Kraftwerk. Zvuk na nahrávce desky Autobahn, tedy Dálnice, samozřejmě není nahrávkou z okénka auta.

Jde o jednu z prvních elektronických nahrávek, kterým se dostalo širšího publika a které změnily svět populární hudby. Bez Kraftwerk by nejspíš zněl hiphop nebo elektronická hudba jinak. A kdo ví, jestli by existoval Kanye West nebo Depeche Mode, ale ta úvaha záleží na tom, co si myslíte o logice dějin.

Zpátky na počátek 70. let, kdy si Kraftwerk vybírají jméno a zvuk. Německo, zvlášť to západní, žije pouhých 25 let po válce stále ve stínu šílenství, které rozpoutal nacismus. Mladí na celém světě svět obdivují angličtinu, pacifismus a nosí dlouhé vlasy jako John Lennon. Florian Schneider a Ralph Hütter, zakladatelé Kraftwerk, studují vážnou hudbu, pocházejí z vážených rodin, experimentují s rockovou hudbou, ale necítí se v ní doma, už kvůli tomu, že kořenem rockové hudby je blues. A německé blues, tedy pocit melancholie i syrovosti života bude mít úplně jinou podobu.

Severní Porýní – Westfálsko, odkud kapela pochází, má dodnes nejhustší dálniční síť v celém Německu. Mladí Němci estetikou i myšlením naváží na technooptimismus, jaký bychom našli třeba u Sovětů krátce po revoluci. Obyčejná, každodenní hudba po válce zmlkla, v tom tichu ji generace Němců, narozená za války, musela znovu vymyslet.

Nultá hodina nové německé hudby se podobá cestě po dálnici. Počátek 70. let je v Západním Německu dobou ekologických protestů proti vznikajícím elektrárnám, kapela, která se velmi brzy začne stylizovat do robotů, si provokativně zvolí název Elektrárna, tedy Kraftwerk.

Provokací už je jen to, že Němci vyrážejí do světa s německým popem, jak jim velmi záhy připomene třeba britský hudební časopis New Musical Express, když k článku přidá fotomontáž s hákovým křížem. Ze svého „němčourství“ si časem dělají legraci samotní hudebníci, v televizním seriálu vystupuje Florian Schneider jako basista jménem Fred Schnitzel. 

Píšou se 70. léta, nastává nultá hodina autonomní německé popkultury a její zakladatelé spustí časomíru na velkém digitálním displeji. Jako posluchač k němu přicházím, už když jsou z Kraftwerk uznávání klasici a úspěch jejich krajanů, jako jsou Einstürzende Neubauten nebo ještě populárnějších Rammstein bere hudební němčinu jako běžný jazyk, i když je pro rockovou hudbu stále poněkud rachotivý a hranatý. 

Stylizace do robotů, tedy umělé inteligence, kterou takto pojmenoval Karel Čapek, po čase nechává zapomenout, odkud Kraftwerk pocházejí, robot je světoobčan. Nepřestává mě fascinovat, že si robotickou odtažitost zachovali i mimo pódium. V jejich studiu Kling Klang v Düsseldorfu se na ně nedozvoníte.

Jste hudebníci, nebo technici? Ptali se jich jednou. Ani jedno z toho, zněla odpověď. Jsme Musikarbeiter, hudební dělníci. Jak krásně to zní, Musikarbeiter im Kling Klang Studio. Vědělo se o nich, že rádi jezdí na kole, mezi slavné nahrávky patří hudba k legendární Tour de France. 

Kraftwerk se stali konceptem, hudební elektrárnou, na pódiu představovanou čtyřmi muži u pultíků. Florian Schneider ze zakládající dvojice, opustil kapelu už před dvanácti lety, aby se věnoval vlastním projektům. Vidíme ho na YouTube, jak velmi neroboticky, totiž v sáčku a klobouku střižených z plastických materiálů, svou hudbou pléduje za menší spotřebu plastu, abychom ochránili život světových oceánů. Tomu říkám vrchol kariéry, nedusit se řečmi o živoucí hudební legendě jako ryba igelitovým sáčkem!

„Neexistuje rozdíl mezi lidmi a technologiemi. Pro nás představují jednotu,“ tvrdili vždy Kraftwerk o spojitosti mezi člověkem a jeho vynálezy. „Vždyť i v lidském těle probíhá slabý elektrický proud, jak je vidět na elektrokardiogramu.“ Ten slabý proud v jednom z bloků elektrárny, která dala energii populární hudbě, se už nedá změřit. Florian Schneider, zakladatel kapely Kraftwerk, zemřel 21. dubna.