Petr Vizina

Mezi židovskými vtipy mám nejraději ten, který se doopravdy stal v Anglii rabínovi Jonathanu Sacksovi. Coby nového vrchního britského rabína ho pozval jiný nováček v úřadu.

Táňa Vozková pomohla obnovit kostel na pražském Žižkově. Ten však není jen místem bohoslužeb, ale provozuje nízkoprahové centrum pro děti, poradnu nebo potravinovou pomoc.

„Fica vnímám jako autokrata z feudálních dob, který si usurpoval moc pro sebe,“ kritizuje slovenská spisovatelka Monika Kompaníková.

„To, co není vidět, je téma, které zviditelňuj,“ vysvětluje  výtvarnice a psychoterapeutka Ženatá.

„Pro mě byl AutoMat vždy průzkumný nástroj, který se pokouší něco měnit,“ říká spoluzakladatel spolku Martin Mareček.

Prohlížím si fotku, která mi zbyla po našem posledním setkání v Praze. Ten úplně vpravo, usměvavý šedesátník v modrém obleku se jmenuje Bassám Aramín.

„Měli bychom hledat odpověď na to, co bude potom, až konflikt na Blízkém východě skončí. Věřím, že mír bude a že jednou pojedu vlakem do Jeruzaléma,“ říká.

Na co současné umění upozorňuje? Odečítáme hodnotu toho, co se u nás v umění děje, od dění v zahraničí? V Hovorech odpovídal kunsthistorik Vaňous.

První tehdy takzvanou dlouhohrající desku natočil se svými bratry – budoucím hercem a moderátorem Markem a matematikem Kryštofem – před bezmála 40 lety.

Písničkáři Bobu Dylanovi bylo 82 let. Zrovna teď projíždí zastávkami svého nekonečného turné a hraje své legendární písně, jejichž podobu možná mění na pódiu k nepoznání.