Petr Šourek: Polarizace táhne k volbám

Tucty badatelek a badatelů z národních institutů a center se radují, že u nás polarizace není tak hrozná, nebo varují, že polarizace ohrožuje demokracii. Poslouchám to na půl ucha. Nevím, kdy jsem to slyšel poprvé a kdy naposledy. A ano, máte pravdu – poslouchat to nemusím, od toho má každý přijímač knoflík, kterým se dá vypnout nebo přeladit. Ale ještě než společně přeladíme na jiné téma, zkuste se se mnou nad polarizací jednou zamyslet.

Čtěte také

Petr Šourek: Zbabělý překlad

Volby jsou klíčovou institucí našich demokracií. Účast ve volbách je nejjasnějším důkazem důvěry občanů v demokracii. Volby jsou svátek demokracie, ne rozsudek ústavního soudu (i když ani ten nemusí být k zahození). Polarizace posiluje klíčovou instituci západní demokracie. A přitom má demokracii rozvracet? Jak se daří takový paradox skrýt?

Polarizace mobilizuje voliče. Mobilizuje je averzí vůči kandidátovi protistrany, odporem k těm, kteří ho volí. Dobře, jsou to ošklivé emoce, ale vedou lidi k urnám. Chcete snad do volebních místností rozmístit terapeuty, aby třídili, kdo smí hlasovat a kdo ne, podle emoce, která ho k volbám přivádí? A vpustili by do volební místnosti při posledních prezidentských volbách v Česku nebo v Americe vůbec někoho?

Čtěte také

Petr Šourek: Prostořeký Sokrates

Všimněte si, že mluvím o emocích. To je totiž v posledních desetiletích mezi akademiky, kteří se zabývají polarizací, nejpopulárnější přístup. Před půl stoletím se polarizací myslely hlavně ideologické rozdíly mezi pravicí a levicí, dnes se pod polarizací rozumí nejčastěji to, jak extrémně negativně vnímáme své politické rivaly. Říká se tomu afektivní polarizace.

Je to komické: skoro půlka Američanů si myslí, že největší hrozbou pro americkou demokracii jsou republikáni, a druhá půlka, že demokracii nejvíc ohrožují demokraté. Jedni i druzí proto pádí k volbám, aby tu hrozbu hrozivou odvrátili a svou demokracii zachránili. Čtyři procenta občanů USA si pak myslí, že největší hrozbou pro demokracii jsou obě politické strany. No comment.

Čtěte také

Petr Šourek: Zákaz pes

Polarizační ligu vedou vedle USA také Španělsko, Švédsko, Jihoafrická republika, Kolumbie, Argentina, Řecko. Nezadají si s nimi Brazílie, Velká Británie, Francie, Itálie, Švýcarsko.

Naopak rájem bez polarizace se jeví země jako Singapur, Čína, Indonésie, Spojené arabské emiráty. V těchto zemích panuje harmonická jednota. Polarizace bude tedy spíš indikátorem demokracie než hrozbou.

Většina výzkumu polarizace se soustřeďuje na Spojené státy, kde polarizace pořád roste a co bude dál, nikdo neví. Zdůrazňuji: neví, nikdo. Polarizace se takto měří teprve krátce. O afektivní polarizaci nebyla v minulém století vůbec řeč. Současný trend není s čím srovnávat a hrozivé předpovědi kolapsu demokracie v důsledku polarizace jsou nejspíš důsledkem afektivní polarizace politologů, kteří jako veškeré osazenstvo amerických univerzit volí prakticky výhradně demokraty.

Čtěte také

Petr Šourek: Despota

Demokraté jsou osobně nejzaťatější. Sotva 11 procent demokratek je ochotných chodit s republikánem – to je taky důsledek polarizace. Což je fakt pitomé, ale pro demokracii jsou pořád mnohem důležitější volby než randění napříč stranickými tábory. Když tedy nechtějí polarizaci, jak pak její kritici dostanou lidi k volbám?

Nenašel jsem jinou odpověď, než že to prý zařídí neziskovky. Vzdělají občany, aby volili uvědoměle, racionálně, bez afektu a víc než dřív. Funguje to? Ne, nefunguje. Stránky vychválených neziskovek jsou vypnuté, poslední debata se konala předloni, peníze z grantů došly…

Čtěte také

Petr Šourek: Aerosardinky

Polarizace mezitím pracuje ve dne v noci, zadarmo a bez pomoci. Výchovná nuda nefunguje. Snaha nahradit volební show školením občanů je zcestná – technokratická a s demokracií nemá nic společného. Nahrazuje politiku angažovaností.

Nejlepší reklama na volby jsou vyhranění kandidáti a spor mezi nimi – čím ostřejší, tím větší show. Polarizace je tahoun demokracie. Vtahuje lidi do hry se vším všudy. Semele občany i se zježenými chlupy a vyceněnými zuby na hlasy. Nechte polarizaci pracovat pro demokracii tak, jak to jen ona umí.