Past na příběhy sklapla. Státní cenu za literaturu získal prozaik Jiří Kratochvil

19. říjen 2023

Postmoderní hravost a literární experimenty, magický realismus, bizarnost, absurdita a groteska či brněnský genius loci - tak by se daly charakterizovat romány a povídky Jiřího Kratochvila, který obdržel Státní cenu za literaturu 2023. Zároveň byla udělena i Státní cena za překladatelské dílo, kterou získala nordistka Jarka Vrbová.

Vyprávím, abych mohl žít

Povídkové sbírky Orfeus z Kénigu nebo Má lásko, postmoderno či Škrtiči bohyně Kálí a romány Uprostřed nocí zpěv, Avion, Siamský příběh nebo Liška v dámu a mnohé další napsal laureát Státní ceny za literaturu 2023; prozaik, dramatik, esejista a novinář Jiří Kratochvil, který začal své texty publikovat v literárních časopisech od poloviny 60. let, kdy také spolupracoval s Českým rozhlasem. Od roku 1970 jeho prózy vycházely už jen v samizdatu nebo v exilu, jeho první „oficiální“ kniha (Medvědí román) byla vydána až v roce 1990. Za svoji literární činnost dostal několik cen včetně Magnesie litery 2020 za prózu Liška v dámu, a jeho knihy byly přeloženy do více než patnácti jazyků.

Román se může vysedět, ale povídky se musí vymyslet.
prozaik Jiří Kratochvil, laureát Státní ceny za literaturu 2023

Jiří Kratochvil (2010)

Když dostanu chuť na povídku, anebo se mi zasekne kapitola v románě, tak jdu na tzv. liščí stezku ‒ na potulku lesem a během toho chození se ta povídka postupně vynoří‘, tedy i se vším všudy, naskakují mi dialogy a setkám se tam s postavami. Pak už stačí posadit se k psacímu stolu. Když se vrátím, tak už je vše promyšleno během té dvouhodinové chůze. Ale nebráním se dalším nápadům během procesu psaní,“ popisuje prozaik svůj tvůrčí proces. A doplňuje: „Napsal jsem bezmála dvacet románů, ale nejraději mám povídky, taky jako čtenář. Povídky jsou nejkrásnější past na příběhy‘. Zatímco v románech se příběhy tak trochu rozředí. Má vypravěčská hravost si přijde na své právě v povídkách. Původně tvrdil, že právě Státní cenou ověnčený soubor povídek Škrtiči bohyně Kálí bude jeho posledním, nakonec ale od té doby vydal ještě knihy Kapesní román pro kapsáře (Galén, 2023) a Klošár aneb Co si mamlasové povídali (Hejkal, 2023). „Nedokážu se zbavit své vypravěčské posedlosti někdejšího klukovského vypravěče. A tady se opovážím postavit na hlavu výrok argentinského spisovatele Gabriela García Márqueze, který prohlásil: Žiju, abych mohl vyprávět. Ale já naopak: Vyprávím, abych mohl žít!“

Vytáhnout význam

Udělena byla také Státní cena za překladatelské dílo, již za celoživotní přínos ke zprostředkování norské literatury českému čtenáři a příkladnou profesionalitu získala Jarka Vrbová, která do češtiny převedla třeba knihy Tomase Espedala, Knuta Faldbakkena, Jostaina Gaardera, Astrid Lindgrenové, Roye Jacobsena, Larse Saabyeho Christensena nebo Aksela Sandemoseho.

Překladatelka Jarka Vrbová

Kromě řady jiných ocenění už v roce 2010 obdržela za svou překladatelskou činnost také prestižní státní titul norského krále „Rytíř první třídy řádu za zásluhy“. „Překládání je veliká radost, protože v sobě spojuje práci s cizím jazykem i tou úžasnou češtinou, kterou máme. A je v něm i ta radost z toho, že z knihy vytáhnete nějaký význam, který je pro vás důležitý a pak bude důležitý i pro českého čtenáře,“ uvedla nordistka.

Autor v každém ohledu

Čtěte také

Cena Ministerstva kultury za přínos v oblasti divadla byla udělena režisérovi, dramatikovi, herci a pedagogovi Arnoštu Goldflamovi. Porota ocenila jeho „v každém ohledu autorský vklad do českého divadla“. V roce 1978 se stal brněnský rodák, absolvent JAMU Arnošt Goldflam členem Hanáckého divadla v Prostějově, které se později přemístilo do Brna a pod názvem HaDivadlo reprezentovalo jednu z našich nejprogresivnějších malých scén. Na profilování jeho poetiky se Goldflam významně podílel autorsky, režijně i herecky. Od roku 1993 působí jako režisér na volné noze a pokračuje ve své literární, dramatické a příležitostně i herecké práci. Jako autor více než padesáti her a dramatizací (Biletářka, Dámská šatna, Doma u Hitlerů aj.), v nichž se často s groteskní nadsázkou věnuje tématu židovství a holocaustu vepsaného do jeho rodinné historie, patří mezi nejuváděnější české dramatiky současnosti.

Láska nejen jedné plavovlásky

Čtěte také

Kdo by je neznal: Vláďa z filmu Kdyby ty muziky nebyly, Čenda z Černého Petra, Filip ze Starců na chmelu, Žluťásek z filmu První den mého syna, Míla z Lásek jedné plavovlásky, mladý příslušník VB ze snímku Svatba jako řemen. Všechny tyto role obsáhl v 60. letech 20. století herec Vladimír Pucholt. Mluvilo se tehdy o československém filmovém zázraku, a zázrakem byl pro režiséry a diváky bezpochyby i Vladimír Pucholt. Ač chtěl být původně lékařem, stal se z něj jeden z našich nejpopulárnějších herců. Uměl zahrát bezradné ňoumy, frajírky, bláznivě zamilované kluky i neodpovědné vejtahy. Vždycky originálním a nenapodobitelným způsobem. Ať už ve filmu nebo na prknech pražského Činoherního klubu. A právě za osobitý způsob herecké práce, díky kterému ve filmu vytvořil ikonické postavy oslovující již několik generací, s přihlédnutím k jeho divadelním rolím, a za morální občanský postoj dostal Cenu Ministerstva kultury za přínos v oblasti kinematografie a audiovize Vladimír Pucholt.

Cenu Ministerstva kultury za přínos v oblasti hudby získal Jaroslav Mihule, který se za minulého režimu se významně zasloužil o prosazování tvorby Bohuslava Martinů, jenž byl v té době neprávem opomíjen. V 90. letech přednášel mj. na amerických univerzitách, po roce 1990 působil jako prorektor Univerzity Karlovy a velvyslanec v Nizozemsku.

Jaroslav Mihule

STÁTNÍ CENY MINISTERSTVA KULTURY 2023


Státní cena za literaturu ‒ Jiří Kratochvil
Státní cena za překladatelské dílo ‒ Jarka Vrbová
Cena Ministerstva kultury za přínos v oblasti divadla ‒ Arnošt Goldflam
Cena Ministerstva kultury za přínos v oblasti hudby ‒ Jaroslav Mihule
Cena Ministerstva kultury za přínos v oblasti výtvarného umění ‒ Alena Kučerová
Cena Ministerstva kultury za přínos v oblasti architektury ‒ Jan Línek
Cena Ministerstva kultury za přínos v oblasti kinematografie a audiovize ‒ Vladimír Pucholt
Cena Ministerstva kultury za přínos v oblasti kinematografie a audiovize in memoriam ‒ Artemio Benki

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.