Suverénní, umně uhnětená čeština. Cenu Josefa Jungmanna za rok 2022 získal Patrik Ouředník za překlad Rabelaisova Pantagruela

Ve vyrovnaném 32. ročníku Ceny Josefa Jungmanna za rok 2022 vybírala porota ze 76 přihlášených titulů a předsedkyně poroty Petra Martínková ještě v úvodu ještě v úvodu vyzdvihla několik dalších překladů (Sultánův kuchař, Quijote, Shuggie Bain, Fazóna, Roky, Pustá země, Srdce tajgy a další), které stojí za pochvalu, přestože se na ně nedostalo.

Prostořekost, erudice a intelektuální hra

François Rabelais: Pantagruel|foto:Volvox Globator

Hlavní cenu udělila porota za nový převod satiricko-groteskního románu Pantagruel spisovateli a překladateli Patriku Ouředníkovi (za něhož cenu převzal spisovatel a literární historik Jiří Pelán, který ke knize napsal doslov) s odůvodněním: „Kongeniální překlad je výsledkem Ouředníkova dlouholetého zájmu o osobu, dílo a dobu Françoise Rabelaise, který se promítá i do jeho vlastní literární tvorby. Jeho český Pantagruel v sobě zahrnuje erudici, invenci, vtip, jazykový cit a hravost; zůstává přitom ukázněný, mistrovsky balancuje mezi nespoutanou a prostořekou komikou a jemnou intelektuální hrou, je moderní, ale ponechává textu dobovou patinu. Díky Patriku Ouředníkovi se k nám v suverénně opanované a umně hnětené češtině vrací brilantní i pro poučeného čtenáře náročné dílo, jež je milníkem evropského literárního kánonu.“

Čtěte také

François Rabelais: Pantagruel. Svérázná satira ze života obrů v oceněném překladu Patrika Ouředníka

Autentický mikrokosmos

První ze dvou mimořádných tvůrčích prémií putovala k překladu románu Skleněná zahrada moldavské autorky Tatiany Ţîbuleac, v němž se Jarmile Horákové (slovy poroty) „podařilo vytvořit v češtině autentický mikrokosmos znázorněný románovou vypravěčkou a zachovat přitom autorčin heterogenní styl se střídající se dětskou a dospělou optikou a se všemi jeho specifiky a polohami, od drsného líčení života v Kišiněvě 80. let minulého století, plného násilí a vulgarity, po lyrické a snové pasáže hemžící se neotřelými metaforami.“

Druhá ocenila práci na stěžejním díle terstského rodáka a významného představitele slovinské menšiny v Itálii Borise Pahora, v něm se Aleš Kozár zhostil mimořádně citlivého převodu tematicky, literárně i emocionálně náročného textu románu Nekropole.

Stylistická bravura i věrnost textu

Další tři tvůrčí prémie směřovaly k Lucii Bregantové („za přínosné jazykové řešení genderové problematiky ve specifickém podžánru science fiction“) za překlad solarpunku Žalm pro divostrojné od americké scifistky Becky Chambersové; k Tereze Markové Vláškové za české vydání románu Hamnet britky Maggie O’Farrellové („dovede volit slova – s citem a svědomitým zaujetím – čímž překračuje meze pouhého řemesla“) a k Jakubovi Šedivému za překlad románu tatarské spisovatelky Guzel Jachiny Vlak do Samarkandu s přihlédnutím k jeho předchozím překladům próz téže autorky („prokázal mimořádný cit pro zdrojový jazyk a jeho kolorit, jakož i pro styl a žánr textů ‒ jeho překlad je jazykově bohatý, přitom však stylisticky úsporný a zdrženlivý“).

Prémii Tomáše Hrácha za mimořádný počin mladého překladatele do 34 let dostal vyzrálý převod románu chilského prozaika Benjamína Labatuta Strašlivá závrať od Anny Štádlerové („důkladná rešeršní práce s faktografií a daty – navíc vázaná na oblast exaktních věd a jejích slavných protagonistů – je podložím stylisticky bravurního textu, který klade vysoké nároky i na zkušeného překladatele“).

Do Síně slávy byl letos uveden překladatel z rumunštiny a francouzštiny Jiří Našinec, nositel Ceny Josefa Jungmanna za rok 2014 a loňský laureát Státní ceny za překladatelské dílo, jehož úctyhodná překladatelská bibliografie už po desetiletí setrvale vykazuje vysokou uměleckou kvalitu. Krameriův vinš pak připadl Václavu Jamkovi coby poděkování za obětavou práci pro Obec překladatelů vykonávanou zejména během jeho dlouholetého noblesního i vtipného předsedání porotě Ceny Josefa Jungmanna.

Cenou Josefa Jungmanna, pojmenovanou po jazykovědci a hledači ideální podoby spisovné češtiny, vyznamenává Obec překladatelů nejlepší překlady děl krásné literatury – tedy poezie, prózy i esejistiky – která v sobě zahrnují výraznou estetickou hodnotu. Členy letošní poroty byli Petra Martínková (předsedkyně poroty), Alice Flemrová, David Petrů, Michael Půček a Václav Štefek.