Formulovat nevyslovitelné. Nobelovu cenu za literaturu získal norský spisovatel a dramatik Jon Fosse

Jon Fosse se narodil roku 1959 v norské vesnici Strandebarm, ale velkou část svého života prožil a tvořil v Bergenu, druhém největším městě Norska, které leží na jeho západním pobřeží. Pro tuto oblast Norska je charakteristické užití spisovné varianty norštiny zvané nynorsk, kterým Fosse píše všechna svá díla. Na univerzitě v Bergenu vystudoval sociologii, filozofii a literární vědu. Široký záběr jeho tvorby sahá od psaní divadelních her, esejů, poezie, románů, dětských knih až k překladům a adaptacím cizích literárních textů. Literární tvorbě se věnuje už čtyři desítky let. Jeho knihy a hry byly přeloženy do více než 40 světových jazyků včetně češtiny. Na význam jeho díla v současné literatuře poukazuje kromě Nobelovy ceny také mnohá další ocenění, například Cena Severské rady za literaturu v roce 2015 za jeho románovou trilogii Mámení / Sny Olavovy / Na sklonku dne, nebo také tři Ibsenovy ceny. Poprvé toto ocenění obdržel v roce 1996 za divadelní hru Jméno a v roce 2021 za hru Takové to bylo.

Spisovatel, který nechtěl psát pro divadlo

V Česku vyšla v nakladatelství Pistorius & Olšanská právě zmíněná baladická volná trilogie Mámení, Sny Olavovy a Na sklonku dne, která pojednává o mladých milencích Aslem a Alidě a byla v minulosti oceněna prestižní Cenou Severské rady. Pro nakladatelství Dauphin byl přeložen byl také dvojromán inspirovaný osudem norského malíře Larse Herterviga s názvem Melancholie či lyrická novela o životě rybáře Olaie nazvaná Ráno a večer (Pistorius & Olšanská). V roce 2021 také Jon Fosse obdržel čestný doktorát na Janáčkově akademii múzických umění (JAMU) v Brně, což souvisí i s tím, že je považován za nejvýznamnějšího norského dramatika od dob Henrika Ibsena. Debutoval v roce 1993 hrou A nikdy se nerozejdeme. Jeho minimalistické dramatické texty se zpravidla soustřeďují na problematiku mezilidských rodinných a partnerských vztahů. Ač podle vlastních slov nikdy psát pro divadlo nechtěl, jeho hry jsou v současnosti přeloženy do více než dvaceti jazyků a jejich autor patří mezi nejhranější dramatiky současnosti. České publikum se s jeho tvorbou seznámilo po roce 2000, kdy se nejprve Národní divadlo Brno a poté pražský Činoherní klub a ostravské Divadlo Petra Bezruče postaraly o první domácí uvedení jeho jednoaktovek Někdo přijde, Jméno, Noc zpívá své písně, Zima a Syn (přeložen byl ještě titul Noc v Thébách).

Spisovatel Jon Fosse|foto:Reuters

Kořeny i modernismus

Akademici ocenili jeho inovativní přístup k tvorbě, která podle nich „dokáže formulovat nevyslovitelné“. Fosse píše menšinovým jazykem nynorsk a po Henriku Ibsenovi je nejhranějším norským dramatikem na evropských jevištích. To Nobelův výbor zdůraznil i ve zdůvodnění svého rozhodnutí a připomněl, že Fosse je činný také jako autor dětských knih a překladatel. „Fosse spojuje svoje zakořenění v jazyce a svůj norský původ s uměleckými postupy po nástupu modernismu,“ uvedl Nobelův výbor. Z Fosseho díla vyzdvihli jako opus magnum román Nové jméno: Septalogie 6–7, který se loni dostal rovněž mezi finalisty na Mezinárodní Bookerovu cenu.

Sám autor k ocenění prohlásil: „Jsem ohromený, ale i trochu vylekaný. Vnímám to jako ocenění pro literaturu, které jde především o literaturu samou a o nic jiného,“ uvedl Fosse v prohlášení pro média. Na Nobelovu cenu dosáhl jako čtvrtý Nor v historii po Björnstjernovi Björnsonovi, Knutu Hamsunovi a Sigrid Undsetové. Ocenění s sebou nese i finanční odměnu 11 milionů švédských korun (23 milionů Kč) a bude slavnostně předáno v prosinci ve Stockholmu.