Umění je pravdivější než skutečnost. Novela Rybářská chata nezpracovává jen zážitky autora, ale s nadhledem se pouští pod hladinu
Norský hudebník Stein Torleif Bjella se věnuje nejen hudbě a poezii, ale je také strážcem jezera. O předávání rybářského žezla a o svých zkušenostech napsal novelu Rybářská chata, kterou česky vydalo nakladatelství Prostor.
Starý obchodník a houslista Ivar a jeho synovec, muzikant Jon spolu stráví týden u jezera. Na konci toho týdne možná jezero a rybářská chata změní majitele, změní se toho ale mnohem víc. Právě o tom vypráví novelka Rybářská chata, jejíž autor o svém psaní prozrazuje: „Když píšu písničky, tak dělám současně hudbu i slova, mám u sebe kytaru a vytvářím píseň. Zatímco když jsem psal Rybářskou chatu, soustředil jsem se jen na text, byla tam jen klávesnice a já. Ale v jistém smyslu je hudbou ovlivněný jazyk mého příběhu. Když píšu, zkouším to různými způsoby: někdy píšu soustředěně, někdy se snažím až o výtvarnou malebnost, střídám dlouhé a krátké věty, zabývám se konkrétními i abstraktními záležitostmi. Chtěl bych, aby moje psaní bylo jako sám život, aby tam byly i nečekané a nelogické věci, ale aby to pořád mělo svůj obsah.“
K autobiografičnosti svého textu dodává: „Všechny nás vždycky zajímá, co je pravda a co je fikce. Ovšem podstatou umění je, že je pravdivější než sama skutečnost a dává jí tak vyniknout. A v tomto případě dává vyniknout vztahu mezi Jonem a Ivarem.“
Co chtěl autor v knize především zachytit? Jak při psaní používá spisovnou norštinu (Nynorsk) a jak dialekt? Čím ovlivňuje jeho psaní hudba? Nakolik vznik knihy podnítila pandemie covidu? Jak se s dialektem v textu vypořádala překladatelka? A na co potřebovala vědět, jak vypadá skutečná Steinova rybářská chata, která příběh inspirovala? O tom si autor Stein Torleif Bjella a překladatelka Jarka Vrbová povídali s redaktorkou Mozaiky Šárkou Jančíkovou.
V rozhovoru zazní i úryvky písní autora nazvané Sám v kavárně přátelství a Záchranář, které zahrál na veletrhu Svět knihy 2023.
Související
-
Rodinná historie. Australan s českými kořeny kombinuje dokument s fantazií a historii s autofikcí
Jaké české autory čte australský židovský spisovatel a jak pojal knihu o svých českých kořenech? Amerikanistka Hana Ulmanová si povídala s Bramem Presserem.
-
Svět knihy 2023 se nesoustředí na literaturu konkrétního regionu, ale na výpověď jako takovou
Aaronovitch, Kutscher, Sorokin či Irena Brežná – to jsou jen některá spisovatelská jména, jejichž nositelé zavítají na literární festival a knižní veletrh Svět knihy Praha.
-
Ve Skandinávii předkládají dětem drsné skutečnosti, říká Jarka Vrbová
Ze své knihovny vybírá překladatelka ze severských jazyků Jarka Vrbová. Setkání s knihami napříč prostorem a časem. Připravila Blanka Stárková. Natočeno v roce 2023.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
![tajuplny_ostrov.jpg tajuplny_ostrov.jpg](https://vltava.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/dc6840ce882ec3bac8e628bfab9f5bc9.jpg?itok=MGjKRqj7)
![](https://vltava.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/6515d334428e57ce276151baa6fa5313.jpg?itok=m8R2tATO)
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.