Svět knihy 2023 bez hranic. Festival se nesoustředí na literaturu konkrétního regionu, ale na výpověď jako takovou
Aaronovitch, Kutscher, Sorokin, Hotakainen nebo Maylis de Kerangal, Lucy Fricke či Irena Brežná a další – to jsou jen některá spisovatelská jména, jejichž nositelé zavítají na literární festival a knižní veletrh Svět knihy Praha.
Svět knihy se po pandemickém vychýlení navrací do obvyklého termínu zhruba v polovině května a zůstává na místě pražského výstaviště, přestože se kvůli rekonstrukci Průmyslového paláce musel přesunout do nově zrekonstruovaných Křižíkových pavilonů a okolí. Zatímco v předchozích ročnících byla hostem vždy konkrétní země, letos pořadatelé zvolili koncept „Autoři bez hranic“, čímž akce „reaguje na současnou dobu, v níž jsou hranice – nejen ty fyzické, ale i kulturní, sociální, sexuální, žánrové či politické – čím dál méně zřetelné.“ I tak ale „své“ autory hostí třeba německojazyčný program Das Buch nebo Skandinávský dům se svými spisovateli severu.
Na tematickou linku navazuje i samostatná sekce Literatura jako hlas svobody, již festival vymezil jako tribunu pro autory, kteří vzdorují ve své zemi zákazům či cenzuře. Tento význam nese i Cena Jiřího Theinera, jejímiž laureáty se letos stali Íránci a Íránky bojující proti totalitnímu režimu.
Literární kvas a mnohohlas
Od 11. do 14. května veletrh přivítá například proslulého autora britské městské fantasy s policejním konstáblem Peterem Grantem Bena Aaronovitche, noirového detektivkáře meziválečného období Volkera Kutschera, jednoho z nejvýraznějších současných finských spisovatelů Kari Hotakainena, oceňovanou francouzskou prozaičku Maylis de Kerangal, ruského provokatéra Vladimira Sorokina či ukrajinskou literární hvězdu Serhije Žadana, který navíc odehraje koncert se svou punkrockovou kapelou Sobaki.
Organizátoři pozvali také švýcarskou prozaičku a publicistku se slovenskými kořeny Irenu Brežnou, populární polskou autorku historické beletrie Elżbietu Cherezińskou, norského hudebníka i spisovatele Steina Torleifa Bjellu, polského autora historické krimi Tomasze Duszyńského, tchajwanského básníka a esejistu Liu Ka-shianga, australského židovského novináře a spisovatele Brama Pressera, polského grafika, návrháře a ilustrátora Piotra Sochu nebo rakouskou sinoložku a literátku Cornelii Travnicek a to ani zdaleka není všechno.
Zahraniční autory samozřejmě doplní i čtení, besedy, křty a autogramiády tuzemských spisovatelů, překladatelů a nakladatelů. Díky oslavám 100 let vysílání Českého rozhlasu Svět knihy obohatí i další osobnosti české kultury. Bude se křtít kniha Kriminálka, která vychází z úspěšného pořadu Českého rozhlasu Dvojka, nová audiokniha Životice: obraz (po)zapomenuté tragédie od spisovatelky Karin Lednické nebo CD muzikálu Mauglí s Janem Cinou a s hudbou Symfonického orchestru Českého rozhlasu. Bude možné si užít i vltavskou Četbu na pokračování z kultovního románu Hlava XXII, ale chybět nebudou ani autoři a tvůrci dalších čtení s hvězdičkou jako Michal Hvorecký nebo Petr Šesták. U příležitosti premiérového vydání nahrávky plzeňského koncertu Karla Kryla z 11. ledna 1990 proběhne také vzpomínková beseda.
Související
-
Jaká témata zpracovávají zahraniční autorky? Mozaika přináší rozhovory z festivalu Svět knihy
Viola Ardone, Donatella Di Pietrantonio nebo Nino Haratischwili, Petra Rautiainen či Naomi Wood a Mira Marcinów. S těmi všemi jsme si si na veletrhu Svět knihy povídali.
-
Svět knihy ve velkém. Červnový literární festival nabídl italské lahůdky, hlas svobody a řadu hostů
Žijí pro knihy. Leïla Slimani, Luigi Zoja, Nino Haratischwili, Etgar Keret nebo Viola Ardone, to je jen malý výsek hostů, kteří se letost účastnili veletrhu Svět knihy.
-
Nenechat se zmanipulovat žádným systémem. O tom je podle Vasila Fridricha román Hlava XXII
Jeden z nejvýznamnějších protiválečných románů 20. století s názvem Hlava XXII otevíráme aktuálně ve vltavské Četbě na pokračování. Autor by se letos dožil sta let.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.