Jaká témata zpracovávají zahraniční autorky a co je pálí? Mozaika přináší rozhovory z festivalu Svět knihy
Italské spisovatelky Viola Ardone, Donatella Di Pietrantonio nebo Francesca Melandri, autorky popisující vpád historie do života jednotlivce jako Nino Haratischwili, Petra Rautiainen či Naomi Wood, anebo tvůrci, které inspirovala osobní zkušenost jako Vanessa Springora a Mira Marcinów. Se všemi si na letošním veletrhu Svět knihy povídaly naše redaktorky a spolupracovnice. Poslechněte si je i vy.
Všechny epizody
-
1
Italská spisovatelka Viola Ardone
-
2
Britská spisovatelka Cara Hunterová
-
3
Italská spisovatelka Donatella di Pietrantonio
-
4
Polská spisovatelka Mira Marcinów
-
5
Izraelský spisovatel Etgar Keret
-
6
Gruzínská spisovatelka Nino Haratischwili
-
7
Belgická spisovatelka Margot Vanderstraeten
-
8
Joko Tawada, japonská spisovatelka žijící v Berlíně
-
9
Autorka knihy Svolení a ředitelka nakladatelství Vanessa Springora
-
10
Kniha Eklektik Bastard spisovatelky Ivany Gibové
Proč je důležité psát o historii a zejména o té ne tak dávné? Jak je (nejen pro Italy) důležitá rodina a čím nás naši bližní obohacují i zatěžují? Nakolik nás determinuje místo, z něhož pocházíme? Dokáže literatura měnit svět? A jak už ho mění politická i jiná korektnost? Pro které autory je psaní spíš intuitivní záležitost a kdo promýšlí každé slovo? O tom všem si se zahraničními literáty povídaly Šárka Jančíková, Hana Ulmanová nebo Anna Luňáková.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Martin Röhlcke Montelius: Hökarängen. Tragikomedie o muži, který po rozvodu znovu začíná žít
-
Jezero. Syrovou, apokalyptickou prózu Bianky Bellové čte Petra Špalková
-
Thomas Bernhard: Prezident. Nekonečná samomluva mocných
-
Copak Vlas a Brada... ale co Buty a africká hlína?! Sedmé nebe s Monikou Načevou a Františkem Skálou
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.